Audio
440
desek, kazet i CDček
Video
532
TV pořadů, DVD a dalších
Divadelní hry
303
zdokumentovaných divadelních představení
Tisk
182
časopisů, knížek, letáků, aj.
Foto
4073
fotek v našich fotogaleriích
Aktuality
712
zpráviček z každodenního žití
nejstarší z 1.5.2004
Plakáty
129
divadelních, propagačních a filmových plakátů
Divadelní programy
136
náhledů divadelních programů
Pohlednice
187
pohlednic a kartiček
Nejnověji přidáno:
Premiéra: EXPO 2005

Rubrika: média tisk

24.02.2024, Kamil M., sekce média tisk
Japonsko - země Spejblovi a Hurvínkovi zaslíbená
Jednou z mnoha zemí, kam se během divadelních turné po celém světě loutkáři z Divadla Spejbla a Hurvínka dostali, bylo Japonsko. V zemi vycházejícího slunce se soubor D S+H představil opakovaně, celkově pětkrát. Čtyřikrát to bylo za éry Miloše Kirschnera - poprvé v roce 1978, znovu o dva roky později v roce 1980, potřetí v roce 1982 a pak v roce 1986 - a zatím naposledy v roce 2005, což už bylo v době, kdy byl interpretem S+H Martin Klásek. Během těchto cest sehráli divadelníci v mnoha japonských městech stovky představení, která navštívilo více než stopadesát tisíc dětských i dospělých diváků. Loutkové divadlo Spejbla a Hurvínka se zde těšilo takové oblibě, že o něm opakovaně referovala japonská televize: nejprve v roce 1978 a v roce 1982 dokonce natočila celé divadelní představení a odvysílala jej v třicetiminutovém sestřihu v hlavním vysílacím čase. V roce 2005 v Japonsku na DVD vyšel Trnkův film Cirkus Hurvínek (1955). Vzniknout měla v japonštině údajně také gramofonová deska s S+H, k té se nám však zatím nepodařilo dohledat žádné podrobnosti (pokud je máte, budeme za ně rádi). O turné Divadla S+H po Japonsku vznikl rovněž dokument Heleny Třeštíkové Japonská neděle (1981). Věnoval se jim též obsáhlý článek Miloše Kirschnera, který byl otištěn v osmém čísle programového sešitu Spejblův ilustrovaný zpravodaj/Hurvínkovo malované povídání (1983). Ten ve svém referátu z cest po Japonsku uvedl nejednu zajímavost (například o výjimečných technických vymoženostech té doby - nejrůznějších robotech), a proto jsme se rozhodli celý jeho příspěvek přepsat a v celé délce jej uveřejnit. Přečíst si jej můžete pod odkazem.
08.11.2023, www.operaplus.cz, sekce média tisk
S dramaturgyní Patricií Částkovou o inscenaci Hurvínek prodává nevěstu
Opera Národního divadla Brno připravila pro malé diváky velmi speciální představení Prodané nevěsty. Dramaturgyně Patricie Částková dokázala skvěle spojit divadelní ikony – Smetanovu nejoblíbenější operu Prodaná nevěsta a originální postavičky Josefa Skupy. Vzniklo tak představení pod názvem Hurvínek prodává nevěstu. Při příležitosti vzniku této netradiční inscenace vznikl s Patricií Částkovou rozhovor, který jsme rovněž převzali na tento web. Originální příspěvek najdete na webu www.operaplus.cz. V něm poodhaluje detaily kolem vzniku této hry, včetně omezení, která s sebou přináší účinkování loutek, ale i o tom, jak je koncipována hudba či pěveckých partů, kde autoři dílo krátili, aby byly stravitelné i pro děti atd. Každopádně jedno je jisté - diváci nebudou ochuzeni o žádné slavné a krásné hudební kousky, které jsou známé z tradičního nastudování tohoto ikonického operního díla. Brněnská premiéra se odehraje 24. listopadu 2023 v divadle Reduta, pražské první uvedení je potom 16. března 2024 v Divadle S+H. Pokud se do Brna na žádnou z repríz nedostanete a na pražské uvedení se vám nechce čekat, máte možnost podívat se na předpremiérové kukátko, které se uskuteční 21. listopadu. Shlédnout jej bude možné i on-line na platformě YouTube.

Brňanka, ani z Plzně, ani z Prahy – jak se přihodilo, že vás dramaturgická inspirace přivedla právě ke Spejblovi a Hurvínkovi? Je to reakce na hostování Divadla Spejbla a Hurvínka v Brně, nebo inspirace přišla od kolegy Davida Janoška, který je nově uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka?
Vlastně to byl souběh více okolností. Představení pro děti se snažíme pravidelně rozšiřovat a po velké inscenaci Zámečníkova Ferdy Mravence jsme uvažovali o novém titulu do Reduty, která je pro tyto projekty ideální, protože přeci jen umožňuje mnohem lepší kontakt s malými diváky. S tím se časově potkal nástup Davida Janoška do pozice uměleckého šéfa Divadla Spejbla a Hurvínka s jeho přáním vytvořit pro jejich divadlo inscenaci spojenou s operou. Od nás přišel nápad vyjít ze Smetanovy Prodané nevěsty. Její inscenace je v Brně velmi oblíbená i u mladších diváků, ale pro ty nejmenší je to přece jen náročnější představení, hlavně svou délkou. A spojení s loutkovými postavami, které ač jak správně říkáte, nejsem ani z Prahy ani z Plzně, mě provázely dětstvím především prostřednictvím gramofonových nahrávek, mi přišlo jako dobrý nápad, jak tuto českou klasiku dětem představit a zároveň jim dát nahlédnout do operního žánru jako takového.

12.09.2023, Kamil M., sekce média tisk
Už to tady zase piští aneb reportáž o Denise Kirschnerové
Časopis Forum, což je magazín Univerzity Karlovy, se nejnověji věnuje i Spejblovi a Hurvínkovi, resp. ředitelce Divadla Spejbla a Hurvínka Denise Kirschnerové. Ta totiž vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a má s ní tedy určité pouto. Krátce po studiích ale bylo jasné, že rodinnému odkazu jen tak neunikne. Se slavnými loutkami Spejblem a Hurvínkem v podstatě vyrostla a posledních šest let Divadlo Spejbla a Hurvínka vede jako ředitelka.

Pokud také patříte do generace, která v dětství neustále „sjížděla“ desky a audiokazety s mentorujícím Spejblem a věčně zlobivým Hurvínkem s jeho rošťáckým „chachááá“, vězte, že u Kirschnerů tomu nebývalo jinak. Vtipné příběhy obou protagonistů tehdy malý Miki se sestrou Denisou poslouchali hodně často. Slavní rodiče Miloš Kirschner a Helena Štáchová, kteří loutkám svůj hlas propůjčili, ovšem jejich nadšení zase až tak nesdíleli. „Vždycky si povzdechli: ježíš, už to tady zase piští,“ směje se nad vzpomínkami z dětství Denisa Kirschnerová s pochopením, že poslouchat své pozměněné hlasy po hraní v divadle ještě i doma muselo být pro principály Divadla Spejbla a Hurvínka zkrátka už moc. Ona sama ale vlastně nikdy přesycenost dvou loutkových ikon necítila a dnes někdy sama přehrává jejich příběhy synovi.

Denisa Kirschnerová v reportáži mluví nejenom o svých studiích, ale vrací se i do svého dětství a samozřejmě neopomíjí krátce zmínit i plány do budoucna, zejména ty, které se váží k Hurvínkově stovce. Reportáž Jiřího Nováka doprovází krásné snímky Hynka Glose.
17.08.2023, Kamil M., sekce média tisk
Spejbl s Hurvínkem jako hvězdy komiksu
"Komiks je umělecké médium, někdy označováno jako „deváté umění“, ve kterém jsou za sebou chronologicky uspořádány kresby nebo jiná zobrazení s případným doprovodným textem v cílených sekvencích. Dohromady tedy vytvářejí celek, nejčastěji příběh. Jednomu obrázku, který většinou zachycuje jeden okamžik, se v komiksové terminologii říká panel." Toliko definice z Wikipedie. Píšeme o tom proto, že tento typ tvorby se nevyhnul ani Spejblovi s Hurvínkem.
Jedním z prvních dohledatelných komiksů se Spejblem a Hurvínkem, možná dokonce úplně prvním, bylo v roce 1964 kreslené blahopřání Radko Hakena uveřejněné v časopisu Mateřídouška. Otištěno bylo na poslední stránce ve dvacátém ročníku oblíbeného magazínu pro nejmenší děti jako připomínka kulatého výročí vydávání tohoto časopisu.
V porevolučních letech naši dřevění hrdinové spojili své jméno s propagací jogurtů značky Danone. Jednou z forem spolupráce byl i kreslený komiks nazvaný „Spejbl a Hurvínek objevují Danone", jenž vycházel v časopise ABC v sezóně 1993/94. Celkem vyšlo 24 dílů, v každém čísle časopisu jeden. Šlo o reklamní seriál využívající oblíbených loutek pro propagaci jogurtu Danone, který ukazoval, že Hurvínek z prázdných jogurtových kelímků dokáže vyrobit takřka cokoli. Text k němu psal Rudolf Baudis a kresbou jej doplnila Naďa Sotáková.
Komiks nechyběl ani v časopisu Hurvajz, který vycházel v letech 1997-97. Texty k němu psala Helena Štáchová a obrázky doplnila Naďa Sotáková. Většinou šlo o příběhy na motivy večerníčkového cyklu "Hurvínkův rok". Některé obrázky komiksu byly koncipované jako omalovánky (určené na dokreslení). Šlo celkově o 22 příběhů; kromě nich vyšlo i 7 krimi hádanek "Na stopě". Část z těchto komiksů následně vyšla znovu o několik let později jako součást tří sešitů s názvy Dobrodružství s Hurvínkem. V magazínu Hurvajz vycházely také kreslené příběhy o dějinách a pověstech, kde byli Hurvínek a Mánička komentátory děje v úvodu a na konci příběhu.
V roce 2009 započala spolupráce D S+H s deníkem Metro. Zde v pátečním vydání týden co týden vychází strip s jednoduchým krátkým Hurvínkovým komiksem. Scénáře píše Denisa Kirschnerová resp. nově Janka Ryšánek Schmiedtová, kresbu má na starosti Tomáš Chlud, který dokázal Hurvínkovi a dalším postavám vtisknout moderní vzhled, aniž by sklouzával k laciné aktualizaci. Později se komiksy v měsíčních intervalech začaly objevovat také na facebookovém profilu D S+H.
Patnáct komiksových příběhů z pera Denisy Kirschnerové s ilustracemi Tomáše Chluda popisující život v zákulisí říše loutek pak vyšly knižně v publikaci Šmankote, jenž byla dána do prodeje v roce 2007.
My vám na nově vytvořené stránce tyto komiksy nabízíme k nahlédnutí. Pokud víte ještě o nějakém dalším, budeme rádi za doplnění.
23.05.2023, Ateliér 205, sekce média tisk
Janošek: Nikdy jsem ve své tvorbě neměl hranice
Setkáváme se v Divadle Spejbla a Hurvínka, kde nás David Janošek – herec, scénograf, ale také umělecký šéf Divadla S+H v jedné osobě – seznamuje v zákulisí s legendárními loutkami. Nadšení z legend brzy vystřídá nadšení z toho, kolik inspirace David dokáže předat skrze jeden rozhovor. Jeho láska k divadlu a radost z tvůrčího procesu v týmu je totiž nakažlivá. Kudy směřovaly jeho první divadelní kroky? Jak se dostal od herectví ke scénografii? A kdy se zamiloval do Spejbla a Hurvínka? Nechte se vtáhnout do jeho snového světa bez hranic s námi!
Rozhovor s Davidem Janoškem publikovaný v časopise Atelier 205, což je školní časopis Divadelní fakulty JAMU, připravily Sára Matůšová a Terezie Fojtová.