Rubrika: média tisk

V minulém čísle časopisu Loutkář bylo avizováno, že obsáhlý materiál věnující se Divadlu Spejbla a Hurvínka bude v dalším vydání pokračovat rozhovory Luďka Horkého s hlavními tvářemi divadla – těmi současnými, ale i těmi minulými. Mezi ty minulé patří interview s Martinem Kláskem a také otevřená zpověď Ondřeje Lážnovského, které doplňují rozhovory s uměleckým šéfem souboru Davidem Janoškem a novou kmenovou režisérkou dejvické loutkové scény Jankou Ryšánek Schmiedtovou.

Zatímco Martin Klásek se v rozhovoru ohlíží za svými začátky, uměleckým působením, bilancuje svou bezmála padesátiletou kariéru v D S+H a okrajově zmiňuje nástupnictví v interpretaci obou hlavních mužských figur, Ondřej Lážnovský otevřeně a občas i poměrně kriticky hovoří o uměleckém nesouladu s vedením divadla, který se rozhodl řešit odchodem.

David Janošek čtenářům představuje své činorodé aktivity a detailně rozvíjí pohled na to, kam by se chtěl s divadlem umělecky ubírat, a to jak ve vztahu k novým autorům, ale také výrazně větší otevřenosti dnešní době. Divadlo by se podle jeho názoru nemělo bát hledat nové způsoby při vyjadřování a mělo by lépe balancovat mezi tradicí a inovací tak, aby se stalo opět centrem marionetářské tradice. Ale ne ve smyslu živého muzea, ale jako laboratoře hledající, jak loutky posunout ve výrazu dál. Hovoří také o tom, co předcházelo tomu, než se z něj stal umělecký šéf, ale i o tom, jak dochází k předávání marionetářského umění a zkušeností. V rozhovoru vyjadřuje lítost nad odchodem Ondřeje Lážnovského a současně se velmi pochvalně vyjadřuje o Martinovi Trechovi, který je jedním z nově nastupujících hlasů S+H.

Na závěr přináší časopis Loutkář rozhovor s novou kmenovou režisérkou Divadla Spejbla a Hurvínka Jankou Ryšánek Schmiedtovou, kterou do D S+H přivedl David Janošek. Někdejší umělecká šéfka ostravského Divadla Petra Bezruče není v loutkářském světě neznámá – několikrát režírovala v brněnské Radosti i v ostravském Divadle loutek. Janka Ryšánek Schmiedtová poodhaluje své plány z hlediska budoucí tvorby ať už je to příprava nového vánočního představení, úmysl více propojit loutky s důležitými dějinnými okamžiky a postavami historie nejenom z České republiky, nebo otevírání různých témat související s dnešní nepřehlednou dobou a složitým světem. Chce se věnovat nejenom rozvoji dětských her, ale i těm určeným pro batolata a nově rovněž i rodinným inscenacím, jenž osloví stejnou měrou jak rodiče, tak i jejich malé i odrostlejší děti. Má za úkol rozbít ustájené představy a stereotypy, které se Divadlem S+H pojí, aby se legenda jménem S+H nestala muzeální vzpomínkou, ale naopak pro ní s respektem a zároveň i odvahou našla pevně ukotvené místo.

Časopis Loutkář je nejstarší loutkářský odborný magazín na světě, který vychází s pauzou válečných let od roku 1912 dodnes. Je tak vlastně živou kronikou českého loutkového divadla a jelikož i historie Spejbla a Hurvínka sahá velmi hluboko do minulosti, není divu, že se v něm za dobu existence tohoto časopisu nejednou objevili i naši lipoví hrdinové. V posledním vydání č. 3/2022 je S+H věnováno hned patnáct stran! Na třech z nich najdete rozhovor Luďka Horkého se sourozenci Kirschnerovými, kdy se společně zamýšlí nad tím, zda je S+H dar při prokletí. V rozhovoru odhalují některé doposud nezveřejněné plány a výhledy do budoucna. Otázky směřují i na výběr Davida Janoška uměleckým šéfem souboru a zdůvodnění, proč tuto pozici nezastává například Ondřej Lážnovský. V obsáhlém zamyšlení se pak stejný autor do detailů zabývá tvorbou S+H od jeho počátků, přes hledání vhodných autorů až po analýzu jednotlivých představení, která jsou aktuálně na repertoáru Divadla S+H. Článek se nevyhýbá ani citlivějším tématům jako je například držení ochranné známky v rukou Denisy a Mikiho Kirschnerových, okrajově zmiňuje i odchody donedávna hlavních interpretů (Ondřej Lážnovský, Marie Šimsová a Martin Klásek). Právě s nimi slibuje autor v dalším vydání Loutkáře rozhovory. Každopádně, byť je text zčásti kritický, ve své podstatě vyznívá ve prospěch Divadla S+H a jeho tvorby pozitivně. Tak neváhejte a vydejte se pro nové číslo tohoto loutkářského magazínu. K dostání je mimo předplatné také na několika prodejních místech.

Program plný novinek představilo Divadlo Spejbla a Hurvínka na říjnové tiskové konferenci. Informace převzal také časopis Veleslavín 39 na titulní stránce s Hurvínkem, Danou Batulkovou a Davidem Janoškem. Přečíst si ho můžete online pod uvedeném odkazu.

Spejbl a Hurvínek – to nejsou jen divadelní hry, audionahrávky, populární večerníčky, televizní pořady či knižní publikace. Jsou to rovněž rozhovory a další reportáže o našich hrdinech zveřejněné v tištěných mediích a také internetovém prostoru. Právě proto před časem vznikla sekce s rozhovory s protagonisty Divadla Spejbla a Hurvínka. Tento přehled jsme nyní výrazně rozšířili o další (často i staršího data), ale vytvořili jsme rovněž zcela novou stránku s reportážemi, které se pojí se Spejblem a Hurvínkem. Všechny nám dostupné materiály jsme převedli do elektronické formy a v chronologickém pořadí je zveřejnili (pdf či jpg formát). Rozhovory z online periodik jsou pak dostupné přímo na webu. Obálky nejrůznějších časopisů na nichž se objevili Spejbl s Hurvínkem či jejich interpreti jsou pak dostupné zde.

Tato aktivita si neklade za cíl posbírat v širokém mediálním prostoru všechny „drobky“ o S+H a umístit je na web. Jednak není v našich silách něčeho podobného dosáhnout, ale hlavně by to vedlo k zbytečnému „zaplevelení“ stránek nepodstatnými útržky a důležité materiály by mezi nimi zapadly. Naše úsilí se proto soustředí pouze na podchycení ucelenějších rozhovorů či reportáží, které mohou dát milovníkům S+H lepší vhled do jednotlivých etap vývoje Divadla Spejbla a Hurvínka.

A co v přehledu vlastně najdete? Například rozhovor s Denisou Kirschnerovou a jejím bratrem Mikim s názvem Hurvínkovo včera, dnes & zítra z roku 2017, jenž je jedním z nejobsáhlejších materiálů o S+H posledních let. Nechybí ani rozhovory s Milošem Kirschnerem z období stěhování divadla z Vinohrad do Dejvic či reportáž Reflexu z roku 2003, v níž se můžete ohlédnout za detaily okolo nešťastného soudního sporu. Najdete zde ale i reportáže mnohem starší – například z roku 1970 z časopisu ABC či jen o několik let mladší z časopisu Pionýrská sedmička.

Máte-li ve svých sbírkách cokoliv, co by mohlo tento přehled obohatit, budeme rádi, když se na nás obrátíte (emailový kontakt najdete zde) a naskenované dokumenty nám pošlete.

Následující článek publikovaný na webu www.prahain.cz v červnu letošního roku obsahuje zajímavé informace o možné přístavbě divadla, a proto ho sdílíme i našem webu: Ředitelka pražského Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová sdělila na středečním jednání kulturního výboru zastupitelstva hlavního města, že by divadlo rádo rozšířilo své prostory o přístavbu a novou scénu. V současné době mají prostory v budově vlastněné Prahou 6 v Dejvické ulici jeden divadelní sál, což prý komplikuje další rozvoj divadla.
Problémy s prostorem řeší vedení divadla především v souvislosti s pořádáním menších akcí, workshopů a také kvůli zajištění zkoušek. „Máme k dispozici pouze sál a k doprovodným aktivitám využíváme přísálí nebo foyer,“ popisuje situaci ředitelka Kirschnerová.
Dodává také, že divadlo již oslovilo architektonické studio ohledně možnosti zpracovat studii přístavby. Současně o svém záměru jedná i s radnicí Prahy 6.
„Potkali jsme se s vedením Divadla Spejbla a Hurvínka a otevřeli možnost rozšířit prostory o menší divadelní scénu, která divadlu často v běžném provozu schází. Jsme v tomto ohledu vybaveni poměrně čerstvou zkušeností, protože už nějaký čas připravujeme výrazné rozšíření hlediště a také zázemí Dejvického divadla, takže přípravný proces máme poměrně osahaný,“ řekl pro ČTK místostarosta Prahy 6 Jan Lacina (STAN).
Rozšíření by mělo podobu přístavby do dvora domu. Umělecký ředitel David Janošek dodal, že divadlo dosud připravovalo jednu, maximálně dvě inscenace ročně, což je poměrně málo. "Moc bych si přál, kdyby se nám podařilo se rozšířit trochu dál," dodal s tím, že prostory to momentálně úplně neumožňují.