Rubrika: fan web

Dlouhé čekání na novou nahrávku Divadla Spejbla a Hurvínka se vyplatilo. Nahrávka Hurvínek a nezvaný host vycházející ze stejnojmenné divadelní předlohy je po všech stránkách perfektní a nemůže chybět ve sbírce žádného fandy lipové rodinky. Divadelní příběh převedený na CD je okořeněný o nové prvky, díky čemuž je audio zpracování částečně odlišné než divadelní verze. To atraktivnosti příběhu ale nijak neubližuje, naopak! Zvukové zpracování je rovněž perfektní a to, co předvádí noví mladí mluviči Martin Trecha a Jana Mudráková jsou naprosto famózní mistrovské výkony (ukázku z dabování najdete zde, skoro patnáctiminutovou ukázku z nahrávky zde). Skvělý dojem z nové nahrávky pak završuje i samotný závěr, kdy se na scéně objeví bratranec Pepin. Jakákoliv další slova jsou ale zbytečná, to se musí prostě slyšet! :-)
Pokud zatím novou nahrávku nevlastníte, máte možnost ji od nás získat. Náš fan web Planetka Spejbla a Hurvínka ve spolupráci vydavatelstvím Supraphon, které nám nahrávku do soutěže laskavě poskytlo (za což velice děkujeme), vyhlašuje pro naše fanoušky soutěž o toto novinkové CD. To získá třetí nejrychlejší respondent, který nám napíše, kde je v České republice možné narazit na skutečného Člunozobce afrického, který je středobodem audiopříběhu a také divadelní předlohy. K vaší odpovědi nezapomeňte uvést poštovní adresu, kam chcete cédéčko v případě výhry zaslat. Přihlášením do soutěže dáváte souhlas se zveřejněním vašeho jména a obce.

Přestože Divadlo Spejbla a Hurvínka v letošním roce kvůli rozsáhlé rekonstrukci herních prostor neuvedlo žádnou divadelní premiéru, rozhodně se nedá říci, že by loutková rodinka zahálela. Odehrála nespočet představení po celé České republice, vypravila se na zahraniční turné na Balkán a především se doslova zabydlela ve zvukových studiích. Nové hlasy Spejbla, Hurvínka, Máničky, paní Kateřiny i psa Žeryka se ocitly před mikrofonem hned čtyřikrát. Vznikly filmové adaptace divadelních her Pohádky pro Hurvínka a Hurvínkova cesta do Tramtárie, pro Supraphon byla natočena dlouho očekávaná nová nahrávka Hurvínek a nezvaný host a premiéry se dočkal film pro pražské planetárium Hurvínkova vesmírná odysea. Noví interpreti tak dostali poprvé možnost tvořit v profesionálních podmínkách nahrávacích studií, a tak jsme se rozhodli, že oba mladé mluviče Janu Mudrákovou a Martina Trechu vyzpovídáme.

V příštím roce oslaví Hurvínek sté narozeniny. Na připravovanou výstavu HURVÍNEK 100x JINAK, kterou plánuje Divadlo Spejbla a Hurvínka umístit do foyer divadla, shání divadlo různé historické předměty s Hurvínkem. Ty použije nejenom na výstavu, ale po jejím skončení je trvale uloží do archivu divadla spolu s osobním vzkazem, který Hurvínkovi dárce bude chtít předat. Pokud tedy divadlu věnujete část svého archivu, stanete se nedílnou součástí historie divadla i mimořádných narozenin dřevěné legendy. Darovat můžete různé staré figurky, loutky, postavičky ze dřeva, skla či plastu, dále hračky, panáčky, divadýlka, hrací kostky, razítka, gramodesky, hry… Zkrátka všechno, co prošlo historií a v hlavní roli je v tomto případě Hurvínek. Největší zájem je zejména o předměty starší třiceti let. Pokud byste se chtěli o vaše poklady podělit, pošlete jejich foto na adresu archiv@spejbl-hurvinek.cz a z D S+H se vám ozvou, jak dále postupovat. Dárci předmětů do výstavy se mohou na oplátku těšit na dárky od divadla: dvě volné vstupenky na výstavu, plakát s podpisy současných interpretů a loutkovodičů a dvě vstupenky na představení v roce 2026 dle vlastního výběru.
Vyhledávanými jsou například skleněné figurky, kterých za dobu historie vznikla celá řada. Jedním z předních tvůrců byl v první polovině minulého století sklář Jaroslav Brychta. Právě jeho výtvory patří mezi umělecky a sběratelsky nejcennější. Z Brychtových rukou pochází takové skvosty jako je Hurvínek na procházce s Žerykem, Hurvínek s kohoutím spřežením, Hurvínek pronásledovaný husou, Hurvínek na koloběžce, Spejbl trestající Hurvínka a mnoho dalších. Dostupné figurky si můžete prohlédnout v našem online archivu.
Český sochař a sklářský výtvarník Jaroslav Brychta se narodil 9. března 1895 v Pohodlí, místní části Litomyšle. Proslavil se právě svými skleněnými figurkami a monumentálními plastikami. Specializoval se na portrétní plastiku a drobné dekorativní sklo, přičemž jeho figurky byly velmi oblíbené jako dětské hračky. Působil jako profesor na střední sklářské škole v Železném Brodě, kde také většinu svého života strávil a tvořil. Jeho práce byly známé nejen v Československu, ale i v zahraničí. Například pro mezinárodní výstavu uměleckého průmyslu ve Stockholmu v roce 1931 připravil expozici s figurkami švédských a československých fotbalistů. Brychta byl klíčovou postavou v proměně sklářské práce ve 20. a 30. letech 20. století, kdy se sklo začalo používat jako materiál pro originální uměleckou tvorbu. Jeho dcera Jaroslava Brychtová spolu se svým manželem Stanislavem Libenským také dosáhla významného úspěchu jako tvůrce monumentálních skleněných plastik. Jaroslav Brychta zemřel 5. října 1971 v Železném Brodě.

Jednou z mnoha zemí, kam se během divadelních turné po celém světě loutkáři z Divadla Spejbla a Hurvínka dostali, bylo Japonsko. V zemi vycházejícího slunce se soubor D S+H představil opakovaně, celkově pětkrát. Čtyřikrát to bylo za éry Miloše Kirschnera - poprvé v roce 1978, znovu o dva roky později v roce 1980, potřetí v roce 1982 a pak v roce 1986 - a zatím naposledy v roce 2005, což už bylo v době, kdy byl interpretem S+H Martin Klásek. Během těchto cest sehráli divadelníci v mnoha japonských městech stovky představení, která navštívilo více než stopadesát tisíc dětských i dospělých diváků. Loutkové divadlo Spejbla a Hurvínka se zde těšilo takové oblibě, že o něm opakovaně referovala japonská televize: nejprve v roce 1978 a v roce 1982 dokonce natočila celé divadelní představení a odvysílala jej v třicetiminutovém sestřihu v hlavním vysílacím čase. V roce 2005 v Japonsku na DVD vyšel Trnkův film Cirkus Hurvínek (1955). Japonské turné Divadla S+H z roku 1980 pak zdokumentovala i Helena Třeštíková, která o něm natočila krátký dokument s názvem Japonská neděle (Divadlo S+H v Japonsku) (1981). A právě tento film je nyní možné nově shlédnout v archivu České televize. Není jisté, zda bude k dispozici natrvalo, nebo jen dočasně, proto pokud jste tento patnáctiminutový snímek zatím neviděli, tak raději neváhejte. Vzniknout měla v japonštině údajně také gramofonová deska s S+H, k té se nám však zatím nepodařilo dohledat žádné podrobnosti. Pokud je máte, budeme za ně rádi.

Dnes už téměř zapomenutá hra pro dospělé diváky Amorkovy rozmary měla premiéru před rovnými 95 lety: 18. ledna 1930. V této revue, kterou společně napsali Josef Skupa, Frank Wenig, Jiří Vopršal a Josef Machoň, a která přinášela osvědčené náměty klasického repertoáru tehdejší divadelní tvorby, zaznělo rovněž několik slavných písní, které pak byly vydány i v audiopodobě. Jde zejména o známý dvojzpěv Spejbla s kurtizánou, ve kterém si s nemalým potěšením pěvecky společně zažertovali Josef Skupa s Annou Kreuzmannovou. Spejbl se v něm představuje jako rozvášněný milovník, který je při hrátkách s přítulnou společnicí Ramonou přistižen bdělým Hurvínkem. Píseň vzniklá na motivy anglické verze "I lift up my finger" byla natolik populární, že byla stejnými interprety téhož roku nahrána na šelakovou gramodesku. Na klavír v ní oba umělce doprovázel Antonín Kuncman, který byl zároveň režisérem divadelní inscenace. Nahrávku pak v roce 1972 Supraphon znovu zařadil také na kompilační LP desku Jak je neznáme aneb známí herci jako zpěváci. A chybět samozřejmě nemohla ani na pětidílném CD kompletu Skupových nahrávek Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy.
Druhým songem z této revue pak byl duet Spejbla s Hurvínkem Láska tateří, parodující Mottlovu tklivou dobovou písničku Maminko, mámo, v němž Hurvínek svému taťuldovi klade otázku, jak k němu vlastně přišel. Tato píseň s textem Josefa Skupy se objevila také v televizním vysílání, například jako součást pořadu Spejblovize, kde si jí můžete poslechnout.
Významnost obou písní podtrhuje divadelní historik Pavel Grym ve své knize Klauni v dřevácích (1988): „Svými náměty i slovesnou úrovní patří obě písně ke zlatému fondu divadla; i proto, že tak výmluvně a vtipně zachycují výrazné dobové rysy obou hrdinů.“ Totéž se dá zcela jistě říci o foxtrotu Rudolfa Kubína ze stejné doby s názvem Rukulíbám, milostpaní. I ten byl vydán na gramodesce, a to dokonce ve dvou verzích: poprvé jen s orchestrem, podruhé i se zpěvem. Kubínova píseň z filmu Spejblovo filmové opojení (1931) se těšila oblibě i o mnoho desítek let později - např. v roce 1993 ji v televizním pořadu Zábava do každé rodiny přezpíval Miloš Kirschner.