Audio
440
desek, kazet i CDček
Video
532
TV pořadů, DVD a dalších
Divadelní hry
303
zdokumentovaných divadelních představení
Tisk
182
časopisů, knížek, letáků, aj.
Foto
4073
fotek v našich fotogaleriích
Aktuality
712
zpráviček z každodenního žití
nejstarší z 1.5.2004
Plakáty
129
divadelních, propagačních a filmových plakátů
Divadelní programy
136
náhledů divadelních programů
Pohlednice
187
pohlednic a kartiček
Nejnověji přidáno:
Premiéra: EXPO 2005

Rubrika: fan web

03.06.2024, Kamil M., sekce fan web
Spejbl versus Drákula s novými hlasy
Spejbl versus Drákula – hra ze Zlatého fondu Divadla Spejbla a Hurvínka, při které se i v roce 2024 diváci královsky baví stejně jako v době prvního uvedení před dlouhými padesáti lety respektive v roce 2014, kdy se inscenace vrátila na divadelní prkna v novém nastudování v interpretaci Martina Kláska. Poslední květnový den byla na programu Divadla S+H nová verze tohoto slavného muzikálu. V textech byly provedeny dílčí úpravy, ale scéna, loutky a písně zůstaly stejné jako v Kláskově nastudování z roku 2014. Proměnilo se ale loutkoherecké obsazení a zejména pak hlasy hlavních postav. Nově si diváci mohou tento kultovní klenot užívat naživo v interpretaci Martina Trechy a Jany Mudrákové. Oba mladí umělci své mluvičské kvality prokazují už od doby, kdy byli jmenováni novými protagonisty čtveřice hlavních postav, nyní to i pro ně ale bylo v lecčems odlišné, a tudíž i nové. Obzvláště pro Janu Mudrákovou byla interpretace náročná, protože postava paní Kateřiny v jejím podání dosud v ostatních hrách neměla téměř žádný prostor a nyní se musela "poprat" s velkou časovou dotací, kterou zde paní Kateřina má. Ale hlavně - na rozdíl od jiných her obsahujících především mluvené slovo, je měli diváci kromě mluvených dialogů možnost nyní slyšet i v obsáhlých pěveckých partech na nichž je tento swingově laděný muzikál z velké části postaven. Písně s novými hlasy byly nahrány ve studiu D S+H a přidány k původnímu nádhernému orchestrovému aranžmá Václava Zahradníka, jenž vzniklo v době uvedení první verze této hororové parodie. Kvalita zvuku byla velmi vysoká a rozhodně nebylo znát, že písně nebyly nahrány v nadstandardně profesionálně vybaveném studiu, ale ve skromnějších podmínkách, za což patří velké uznání divadelnímu zvukaři Petru Myškovi.
Určitý křest ohněm byla tato hra také pro nováčky divadelního souboru – Kateřinu Höferovou, která se chopila vahadla "Kuřete" alias Poulet Noir a Davida Boshe, který vodil Drákulu. Oba si vedli výtečně a divák určitě nepoznal, že je to pro ně jedna z prvních větších zkušeností s voděním marionet.
Jak již bylo uvedeno, obsahově hra vychází ze scénáře roku 2014, ale pozorný divák, který viděl inscenaci už vícekrát, tu a tam zaznamenal, že některé slovní narážky z původního nastudování ve hře nyní chyběly, jiné naopak přibyly. Jako například když si pan Spejbl pobrukuje melodii české hymny, kterou – jak se domnívá – právě nově složil a k němu se přidávají Hurvínek se Žerykem, tak Hurvínek v zjevné narážce na čerstvý titul mistrů světa v ledním hokeji konstatuje, že byla tato melodie nedávno hojně slyšet na zimních stadionech (zda šlo o připravený scénář či Martinovu pohotovou improvizaci, nám prozradil Martin ve svém osobním komentáři, který najdete na konci článku).
Celkovou kvalitu aktualizovaného provedení představení hodnotím velice vysoko a jsem si jist, že kdyby své nástupce v této legendární hře mohli slyšet Miloš Kirschner s Helenou Štáchovou, vysekli by jim hlubokou poklonu, jak zdařilý výkon předvedli. Velká gratulace směřuje i všem ostatním, kteří se na této inscenaci podíleli – od interpretů dalších postav, přes všechny loutkoherce až po mistra zvuku.
19.04.2024, Kamil M., sekce fan web
Hurvínek na filatelistických předmětech
Hurvínek se svým taťuldou Spejblem byli za dobu jejich existence opakovaně vyobrazováni na nejrůznějších sběratelských předmětech. Není proto divu, že je najdeme také na poštovních známkách a dalších filatelistických cennostech. Poprvé se na známce objevili v roce 1961, kdy byla vydána kolekce pětice známek s loutkářskými motivy. Autorem výtvarného návrhu známky Hurvínka u glóbusu, kterému sekunduje Spejbl byl známý umělec Vojtěch Cinybulk. Známka v nominální hodnotě 60 haléřů byla vydána 20. června 1961. Vedle známek byla ve stejném dni emitována rovněž tzv. FDC příležitostní obálka (obálka prvního dne) s motivem Hurvínka.
Podruhé se Hurvínek na poštovní známku dostal v květnu roku 2009 v sérii Dětem. Cena této známky byla 10 Kč. Výtvarný návrh vytvořila Hana Čápová, autorem rytiny byl Miloš Ondráček. Při této příležitosti byla vedle známek a sešitku s potištěnými kupony s dalšími třemi protagonisty Divadla S+H (Máničkou se svou bábinkou a pejskem Žerykem) vydána rovněž FDC obálka. Na přítisku v levé části obálky vztahující se k námětu známky je zobrazena celá dřevěná rodinka včetně Žeryka.
Hurvínka pak najdeme také na několika dopisnicích a poněkud překvapivě rovněž na rakouském razítku vydaném při příležitosti 20. loutkového festivalu Internationale Puppentheatertage. Ten se koná v dolnorakouském městečku Mistelbach an der Zaya a byl to právě Hurvínek, který v roce 1998 ozdobil tento filatelistický předmět. Všechny zmíněné předměty a detaily k nim si můžete prohlédnout v odkazu.
23.03.2024, Pavel Patera, sekce fan web
Hurvínek prodává nevěstu - znovu a ještě lépe!
Tak tohle jsem si rozhodně nechtěl nechat ujít. Ani napodruhé!
Před čtyřmi měsíci uvedlo divadlo S+H ve spolupráci s Janáčkovou operou Národního divadla Brno novou divadelní hru pro děti a dospělé Hurvínek prodává nevěstu, která od doby svého uvedení na scénu zaslouženě slaví jeden úspěch za druhým. A neděje se tak jen kvůli výtečně dobře zvolenému opernímu tématu Prodaná nevěsta a jejímu preciznímu načasování na letošní výročí 200 let od narození Bedřicha Smetany, ale především kvůli vizionářskému převedení této slavné venkovské opery do světa pohyblivých loutek. Tento skvělý nápad a ztvárnění v podání autorské dvojice Patricie Částkové a Hany Mikoláškové si prostě zaslouží ještě jeden podrobný rozbor.
Měl jsem možnost být na podzim v Brně na premiéře přestavení v Redutě na velké operní scéně, a tak jsem si nemohl nechat ujít ani naprosto vyprodanou premiéru 16.3. v Praze na malé scéně v Divadle Spejbla a Hurvínka v Dejvicích. Moc mě zajímalo, jak se zpěváci a herci „poperou“ s omezeným prostorem, který budou mít na scéně k dispozici. A musím přiznat, že se jim to podařilo naprosto skvěle. Hurvínkovo pojetí Prodané nevěsty jsem znal už od podzimu, a proto jsem nečekal žádná velká překvapení na scéně nebo v textech, přesto mě Hurvínek zase mile překvapil.
Už jen ta skutečnost, že se v divadle dočasně zrušila první řada sedadel a prodloužila se tím forbína, tedy přední okraj jeviště, aby se mezi oponu a hlediště vešel čtyřčlenný živý orchestr a nenásilně se tím rozšířil prostor jeviště, považuji za chytré a nápadité řešení. Nebo samotné uvítání diváků slavnostním moravským přípitkem, který rozlévali po malých kalíšcích dva uvaděči převlečení do jednoduchých moravských krojů, aby jím hned „zatepla“ osvěžili diváky v sedačkách, mě potěšil. „Čekáte slivovici? To určitě, vždyť jsou tady i děti, bezinka to jistí“. S přípitkem nebo bez, vřelé uvítání diváků znamenalo jediné, hlediště tím hned zdomácnělo a já si v divadle začal připadat více jak doma s rodinou nebo mezi přáteli než na slavnostním představení divadla.
15.03.2024, Kamil M., sekce fan web
Hra Spejbl versus Dracula slaví 50 let od premiéry
Spejbl se ze zištných důvodů pouští do psaní muzikálu. Tušíte, k jaké divadelní hře se váže tato úvodní anotace? Kdo tipoval slavný a dodnes uváděný hororovo-swingový muzikál Spejbl versus Dracula, tak měl pravdu. Je to až neuvěřitelné, ale od jeho premiérového uvedení dnes uběhlo rovných 50 let! Přesně 15. března 1974 na tuto inscenaci mohli poprvé diváci zajít do tehdejší domovské scény D S+H v pražských Vinohradech. Za fenomenálním úspěchem muzikálu stojí celý tým lidí. Lví podíl na tom mají v první řadě autoři – text napsala známá divadelní a rozhlasová režisérka Helena Phillipová, skvělou hudbou ho opatřiI Ivan Štědrý a k dokonalosti dovedl orchestr Václava Zahradníka. Neméně významný vliv na úspěch měla samozřejmě rovněž vynikající interpretace obou hlavních protagonistů – Heleny Štáchové a Miloše Kirschnera, kteří se bravurně zhostili všech mluvičských i pěveckých partů (s výjimkou psa Žeryka). Není proto divu, že pod počeštěným názvem Spejbl versus Drákula a v novém nastudování, avšak s původní hudbou a originálním orchestrovým doprovodem, se tento kousek dostal na divadelní prkna o čtyřicet let později znovu. Hudební složka tvoří páteř představení, a tak si premiéru nového nastudování v roce 2014 nenechal ujít ani autor hudby Ivan Štědrý (†82). Jelikož jsme se této inscenaci velmi obsáhle věnovali v loňském roce, pojďme ke kompletnímu ohlédnutí využít již zpracovaný text. Hra si to zcela jistě zaslouží, neboť se jedná o jeden z vrcholů tvorby Divadla Spejbla a Hurvínka.
08.01.2024, Kamil M., sekce fan web
Narodila se loutka pana Spejbl s knírem?
Loutka pana Spejbla vznikla z popudu Josefa Skupy už před více než sto lety (nejčastěji se uvádí rok 1920, případně už podzim 1919) a díky znamenitým pokračovatelům, kteří tradici úspěšně rozvíjí, baví tato postava diváky dodnes a zcela nepochybně ještě dlouho bavit bude. Jak přesně vypadala první Spejblova marioneta, kterou pro Skupu vyřezal Karel Nosek? Zrodila se v podobě, jakou jí známe dnes - tedy oděna v černém, rádoby honosném elegantním fraku, s robustními dřeváky na nohou a plešatou hlavou s odstávajícíma ušima a mírně vyboulenými bulvami -, nebo mohla mít kromě toho také přimalovaný knír a dokonce zuby? Na většině snímků z dvacátých let minulého století z doby krátce po vzniku této figury ho totiž můžeme vidět vyobrazeného přesně takto. Totéž platí také o některých ilustracích - například v knize Veselé příhody loutek Kašpárka, Hurvínka a Spejbla (1929) má Spejbl knír prakticky na všech obrázcích. Nabízí se proto domněnka, zda knír a možná i zuby nepatřily zprvu ke standardním prvkům první podoby této loutky (či jedné z nich). Tato spekulace je možná odvážná, ale při prozkoumání prakticky všech fotek z období několika málo let po prvním uvedení postavy Spejbla na scénu si této neobvyklé zajímavosti musí všimnout každý.
Úplně první dochovanou fotkou, na níž je Spejbl zachycen, je snímek z pražské loutkářské výstavy z roku 1924 zobrazující expozici loutek z divadla Feriálních osad v Plzni. Vedle mnoha dalších postav plzeňské loutkové scény se na něm v levé části krčí i Spejbl, a byť to není možné určit s jistotou, zaměříme-li se na jeho detail, zdá se, že má loutka namalovaný knír. Tento snímek byl zřejmě poprvé použit v upomínkové divadelní brožuře z roku 1925 (str. 5), ve které je pak na stránce č. 18 zveřejněna i fotka Spejblovy siesty doprovázená popiskem „Nejoblíbenější, populární loutka Spejbl (originál). Navrhl J. Skupa, řezal K. Nosek.“. Na ní má na pohovce povalující se Spejbl kromě fajfky naprosto zřetelně viditelný nejenom knír, ale i dolní zuby. Pokud tedy autor fotky zachytil opravdu originál loutky od Karla Noska, jak uvádí popisek, byla by tato hypotéza zase blíž pravdě. V neposlední řadě i na obálce zmíněné brožury je kresba, na níž je Spejbl namalován s knírkem. Knír na jeho tváři najdeme i na fotce Spejbla u klavíru, která pochází rovněž z roku 1925, nebo na snímcích, kde je Spejbl vyfocen v autě, dále na fotce se saxofonem společně s Hurvínkem nebo Spejbla v cigaretovém opojení. Tyto tři fotografie sice nedokážeme přesně datovat, ale zcela jistě pochází z dvacátých let minulého století, tedy ze Spejblovy rané éry. Do webové virtuální sbírky jsme nově zařadili donedávna neznámou, blíže nedatovanou pohlednici Spejbla s kytarou, na níž jsou Spejblovy zuby a také knír ze všech fotek patrné asi nejzřetelněji.
Domněnku, že úplně první verze loutky Spejbla mohla vypadat skutečně trochu jinak, podporuje i to, že původní loutku Spejbla, porouchanou častým otloukáním a souboji s živým psem, na Skupovo přání opravoval a postupně nahradil Gustav Nosek zušlechtěnou verzí, kterou nově navíc vybavil typickými bílými rukavičkami. Zda při této úpravě došlo také k "odbourání" kníru a zubů se bohužel nikde neuvádí. Existuje ještě několik málo dalších snímků z počátků pana Spejbla (např. společně s Kašpárkem) a rovněž u nich se jeví, že je na nich zobrazen Spejbl s knírkem, ale nedá se to v těchto případech tvrdit s jistotou. Další fotografie pocházejí až z období tzv. "myšiček", kdy už byl Spejbl zušlechtěný zásahy Gustava Noska a jeho podoba se více blížila tomu, jak ho známe dnes. Etapa bezprostředně po vzniku loutky je tak stále obestřena určitým tajemstvím a pokud se nenajde nějaký jednoznačný důkaz pro výše uvedená tvrzení, už to tak i zůstane.
Pro úplnost dodejme, že knír měl Spejbl později například i jako velkovezír Abu-Tabu-Bey v inscenaci Dobrodružství Hurvínka, rozhlasového zpravodaje (1936) či jako zločinec Don Espejbulos ve hře Hurvínek na divokém západě (1991). V těchto případech však šlo jen o úpravy vzhledu pro konkrétní představení.
Jaký je váš názor? Šlo jen o jakousi recesi při zobrazování prvních dadaistických podob Spejbla, nebo Karel Nosek prvního Spejbla s knírem (a zuby) skutečně pro Skupu vyrobil? Víte o nějakém textu, kde se Skupovy spolupracovníci, badatelé, historici nebo jiní znalci S+H tímto tématem zabývají a který by do této otázky vnesl více světla? Budeme rádi, když nám napíšete, email najdete v kontaktech.