Rubrika: fan web

Je jen pramálo lidí, kteří by neznali Spejbla a Hurvínka – slavnou loutkovou dvojici, která již téměř sto let rozdává radost malým i velkým divákům. Jak ale vznikla jejich prazvláštní jména a kdo je vymyslel? To je dodnes zahaleno rouškou tajemství. Jak v případě jména Spejbl, tak i Hurvínka existuje několik variant. Pamětníci se ve svých tvrzeních totiž vždy rozcházeli a ani Josef Skupa se nikdy nevyslovil jednoznačně. Všechny tyto teze o původu jmen byly již několikráte popsány, například v knihách Pavla Gryma, Jana Malíka či Denisy Kirschnerové odkud jsme je převzali i my na tento web – najdete je u detailních informací k loutkám Spejbla a Hurvínka.
K několika protichůdným variantám přidal další prasynovec Josefa Skupy Pavel Skupa, který se o nich zmiňoval například v prvním díle podcastů D S+H odvysílaných v loňském roce či v Českém rozhlase v pořadu z roku 2012. Ten na základě bádání v rodinném archivu uvádí zcela odlišný zrod jmen. Podle něj se Spejblovo jméno odvíjí od začátečních písmen několika slov mající vztah k rodině duchovního otce loutek. První písmeno „S“ ve Spejblově jméně odkazuje na rod Skupů (Skupovi), druhá dvě „PE“ ke jménu Pepouš, jak oslovovala malého Josefa Skupu jeho matka, „J“ je odkazem na začáteční písmeno jména jeho otce Josefa a konečně „BL“ má být zkratkou začátečních písmen slov „bude loutka“. Jméno Hurvínek je dle něj odvozeninou od německého slova "die Hure", což je hanlivý výraz pro prodejnou ženu. Za Hurvínkovým jménem podle Pavla Skupy stojí Skupova manželka Jiřina, která uměla velice dobře německy a která českou úpravou tohoto německého slova odkazovala na Hurvínkovu neznámou matku.
Variant a teorií je mnoho a jisté tajemné mlhavo vznik jmen již zřejmě obestírat nepřestane, obzvláště dnes, kdy už nikdo z přímých pamětníků nežije. Nejblíže pravdě bude patrně tvrzení Skupova spolupracovníka Karla Kovala - Šlaise, které dokumentuje diplom čestného uznání z 12. října 1955, ve kterém Skupa Kovalovi a jeho otci oficiálně děkuje za autorství jmen Spejbl a Hurvínek.

Miloš Kirschner jr. - nositel slavného jména a mladší z dvojice sourozenců, kteří ve šlépějích svých rodičů pokračují v rozvíjení tradice jménem Spejbl a Hurvínek. Jak se s tímto závazkem Miki vypořádává a jaké má tvůrčí plány nám poodhalil v exkluzivním rozhovoru, který vznikl pro fan web Planetka Spejbla a Hurvínka. Ten tak volně navazuje na interview s uměleckým šéfem souboru Davidem Janoškem, který jsme zveřejnili krátce před koncem loňského roku.

Miki začal spolupracovat s Divadlem S+H v roce 2002 nejprve externě, později v něm zakotvil natrvalo a již několik let zde působí zejména jako scénograf, výtvarník a režisér. Stojí za vznikem drtivé většiny her pro děti i dospělé z poslední doby a bez jeho kreativity by dnes nebylo divadlo tak úspěšné. Jeho profesní cesta k němu sice nebyla úplně přímá, ale vždy mu bylo nejenom díky jeho rodičům jakýmsi druhým domovem. Už během studií na střední škole chodil do divadla na brigády a než jsem byl přijat na FAMU (obor animovaná a multimediální tvorba), tak v něm pracoval nějaký čas na půl úvazku jako pomocný osvětlovač. Pak šlo sice na pár let stranou, ale záhy ho přitáhlo zpět jako magnet. Jaké jsou jeho vize, co je mu inspirací v jeho tvorbě a jaké jsou plány do dalšího období prozradil v tomto interview, ke kterému jsme si půjčili fotku od Radka Cihly, na níž Miki pózuje s loukou Slušifera.

S pomocí nejrůznějších archivních zdrojů se nám podařilo opět rozšířit přehled časopisů a dalších tiskovin, kde se Spejbl a Hurvínek či jejich interpreti (samozřejmě včetně Máničky a paní Kateřiny) objevili na titulních stránkách. Galerie obsahuje kromě obálek novodobých periodik mnoho zajímavých titulek i z předrevoluční doby, a dokonce z předválečných let. Spejbla a Hurvínka tak můžeme najít například v časopisech Mladý svět, Květy, Ahoj na sobotu či Svět v obrazech, které byly za éry socialismu velmi populární. A jelikož S+H byli v té době rovněž na absolutním vrcholu, není divu, že jim byl věnován i odpovídající mediální prostor. Přidány byly ale i různé kuriozity, kde bychom naši dvojici zřejmě nečekali. Jednou z nich je třeba titulní stránka posledního čísla fotbalového a hokejového týdeníku Gól z roku 1986, kde si S+H dávají novoroční předsevzetí. Jistou zajímavostí je pak i tiskovina s názvem „Malé noviny - Die Kleine Zeitung“, která vycházela v Libochovicích, což je obec na levém břehu řeky Ohře v okrese Litoměřice. Podtitul tohoto periodika byl „časopis pro poznání jazyka německého a pro sblížení s německou mládeží“, a tak všechny texty v něm byly dvojjazyčné - v češtině a němčině. Na obálce vydání z ledna 1938 jsou na Skupově kresbě Spejbl a Hurvínek s Žerykem vyobrazeni ve společnosti Mickeyho a také Kašpárka. Máte-li ve svých sbírkách nějaké další nepublikované materiály, budeme rádi za doplnění.

Když jsme se v prázdninovém Zpravodaji Klubu Hurvajz ptali, jestli čtenáři uhodnou, jaký alkoholický nápoj propagovali v minulosti Spejbl a Hurvínek, připojili jsme nápovědu, že to nebylo pivo. Nyní musíme tuto informovat korigovat, protože nebyla správná. Jen několik dní po zveřejnění první kupice reklam, k nimž se během své historie naše postavičky propůjčili, jsme totiž narazili na novinový článek z ledna roku 2003, který se věnoval výstavě, kterou na Skupovu počest tehdy pořádalo Západočeské muzeum. V něm se mj. psalo, že je na výstavě k vidění i plakátek na kterém Hurvínek velebí pivo z dnes už neexistujícího plzeňského pivovaru Světovar. Na něm měl být vyobrazen Hurvínek se džbánem zlatavého moku doprovázený sloganem „Naše plzeňské je Světovar, to si můj tatí medí“. Zahájili jsme tedy pátrání, které bylo po několika slepých odbočkách nakonec úspěšné! Nejprve jsme s žádostí o zaslání plakátku oslovili pracovníky Západočeského muzea v Plzni, které výstavu pořádalo, od nich však přišla negativní odpověď, že daný letáček ve svých sbírkách nemají. Napsali jsme tedy do plzeňského Muzea loutek, zda nemohlo jít o zápůjčku předmětu od nich. Ani zde jsme nepochodili, už jen proto, že v roce 2003 toto muzeum ani ještě neexistovalo. Obrátili jsme tedy znovu na Západočeské muzeum, kde nás nasměrovali na Archiv města Plzně, kde letáček dohledali a ochotně nám jej zaslali. Díky tomu se podařilo přehled reklam s S+H rozšířit a vy se můžete pokochat další Skupovou reklamní kresbou. Nepřibyl však pouze tento jeden obrázek, ale několik dalších – například trojice reklamních ilustrací propagující Benzín Velox a autoolej Eklyptol, které byly součástí reklamní brožurky, kde Skupovy kresby doprovázel také propagační text; dále jsme přidali už třetí reklamu na mýdlo Hellada a také plakátek na Hurvínkovo mlsáníčko, což byla zřejmě nějaká sladkost. Přibyla také zřejmě nejextravagantnější a nejbizardnější reklama ze všech – na cigarety Letka, kde Spejbl v opojném cigaretovém rauši láká kuřáky na tento tabákový výrobek s mottem: „Člobrdíci, kouřím »LETKY«, žádné smetky, proto jsem ve vyšších sférách hnedky!“ Podle designu jde o jiný typ propagace než všechny ostatní, a je tak otázka, kde a kdy byla použita. Víte ještě o nějaké další reklamě? Pokud ano, pomozte nám tento zajímavý výběr rozšířit!

V dnešní době je už nemyslitelné, že by autoři, resp. majitelé práv, propůjčili Spejbla s Hurvínkem k reklamě na alkoholický nápoj. V minulosti však byly poměry jiné, a tak když dřevěná dvojice propagovala ve 30. letech Fernet Stock, nikdo se nad tím nijak zvlášť nepozastavoval. Krátce po rozjezdu výroby známého hořkobylinného likéru v Božkově u Plzně se totiž Spejbl s Hurvínkem jako rození Plzeňané pod heslem "důvěřujte i Vy této světoznámé značce, která se po půl století osvědčila a ještě nikoho nezklamala" do propagace také zapojili. Aby výrobce Fernetu dostal svůj likér do povědomí široké veřejnosti, vsadil na masivní inzerci nejrůznějšího typu, v níž využil i popularity Spejbla a Hurvínka. K tomu pochopitelně potřeboval svolení od Josefa Skupy. Byl to právě duchovní otec obou loutek, který si byl velmi dobře vědom komerčních možností narůstající obliby lipové dvojice a začal jí umně využívat k zajištění přivýdělku v podobě příjmů z inzerce. Divadelní brožury vydávané v době před druhou světovou válkou jsou doslova "nabušené" inzercí všeho druhu a v ničím si v tomto ohledu nezadají s dnešními tiskovinami. Někdy šlo o jednoduchý textový inzerát bez vazby na postavičky, jindy byly k propagaci výrobků využity i samotné loutky. Šlo o reklamy na nejrůznější pochutiny (například bonbóny Spejblovky aj.), benzín, ošacení, elektroniku či automobily Škoda. Inzerát byl spolu se sloganem doprovázen obrázkem, které maloval většinou buď sám Josef Skupa, či Jiří Trnka. My jsme pro vás nyní tyto reklamy se Spejblem a Hurvínkem oprášili a nabízíme vám je v ucelené galerii.