nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: média rozhlas
Kromě výstavy chystají pracovníci muzea také odbornou publikaci k témuž výročí. Kniha s názvem Hurvínek v Plzni se bude věnovat období let 1926 až 1945, tedy době, kdy Hurvínek působil v Plzni a celém Plzeňském kraji. Nebude pochopitelně jenom o Hurvínkovi, prostor dostanou i další loutky z dřevěné rodinky - Spejbl, Mánička a Žeryk. Stranou nezůstanou ani osoby, bez kterých bych Hurvínek nikdy nevznikl - mezi ně se řadí především řezbář Gustav Nosek, Josef Skupa, jenž propůjčil loutkám svůj hlas, či Jiřina Skupová, která přes 35 let Hurvínka vodila. Zajímavé texty doplní řada fotografií z pozůstalosti Josefa Skupy z archivu města Plzně, ale také vypůjčených od jiných loutkářských institucí. Publikace bude sloužit i jako katalog s vyobrazením různých sběratelsky cenných předmětů, které budou k vidění i na výstavě.
Součástí programu oslav bude rovněž festival Skupova Plzeň, který začne zmíněnou výstavou a také dvoudenní odbornou konferencí na téma loutkových dvojic oslavující tradici českého loutkářství.
Podrobnosti a mnoho dalších zajímavých informací se můžete dozvědět z rozhlasového rozhovoru s pracovnicemi muzea Veronikou Plachou a Markétou Formanovou.
Velice příjemný, zhruba půlhodinový příjemný rozhovor, který byl součástí pořadu Host Lucie Výborné, si můžete poslechnout pod tímto odkazem. K dispozici je též videozáznam na YouTube.
Podcasty vydavatelství Supraphon vás zavedou do zákulisí tvorby českých umělců od nahrávacího studia, přes přípravy hudebního alba až po vystoupení na koncertních pódiích. Spoustu zajímavostí se tak dozvíte přímo od vašich oblíbených osobností. Připojte se k Supraphon podcastu a užijte si jedinečnou atmosféru rozhovorů, jako byste společně s umělci hovořili u vás doma nebo v oblíbené kavárně.
Stát se uměleckým šéfem pak bylo pro Davida Janoška životním snem. Rozhovor s ním na vlnách Českého rozhlasu Dvojka v pořadu Blízká setkání vedla Tereza Kostková. Není to ale jednoduchá role. „Dostát tradici na straně jedné a bořit hranice na té druhé je velké téma. Cítím potřebu zařadit divadlo do současnosti. Otevírá se téma šikany či strachu. Děti řeší deprese...“
„Cítím morální povinnost k dětem, které kultivujeme, tato témata milou formou otevírat. Aby se dítě, které k nám přišlo, mohlo ztotožnit s příběhem a Hurvínkem. A říct si: Hurvínek nebo Mánička ten problém mají taky. Je pro mě důležité tato témata otevírat.“
„Myslím, že mým největším úkolem v divadle je objevovat pro Hurvínka nové cesty, aby ho děti měly pořád rády,“ uzavírá v Blízkých setkáních David Janošek, scénograf a umělecký ředitel Divadla Spejbla a Hurvínka.











