Rubrika: média rozhlas

Odpověď na otázku, kdo byla maminka jedné z nejznámějších českých loutek, Hurvínka, nabízí výstava v chebském muzeu. V expozici Loutka a moderna představila Spejblovu pravděpodobnou expartnerku sběratelka loutek a výtvarnice Marie Jirásková.
Josef Spejbl, respektive Josef Skupa, který této loutce jako první propůjčil hlas, nikdy v žádné hře neprozradil, kdo byla matka Spejblova syna Hurvínka. A neudělal to ani žádný z jeho následovníků. Spejbl a Hurvínek jsou hlavními hrdiny příběhů pro děti, spolu s Hurvínkovou kamarádkou Máničkou a její matkou Bábinkou. Čtveřici pak doplňuje pes Žeryk.
Na výstavě v chebském muzeu ale uvidí ale návštěvníci čtveřici originálních loutek, kterou tvoří Spejbl, Hurvínek, Mánička a postava baletky pracovně nazvaná Tajemství. Proč je se známou trojicí právě neznámá baletka s čelenkou? „My tady vytváříme takovou konstrukci, aby si lidé mohli představit, co se tehdy odehrálo,“ poznamenala Jirásková.
„Spejbl je postava takového přihlouplého kabaretiéra: Je to taková transformace Škrholy do moderní podoby. Kabaretiér by měl možná nějakou kabaretní zpěvačku nebo tanečnici. A ta, kterou návštěvníci uvidí, je samozřejmě z Plzně. Takže si úplně nevymýšlíme. Mohli se potkat,“ doplnila sběratelka a výtvarnice.
V příběhu Spejbla a Hurvínka je zajímavá i chebská stopa. Tyto loutky vytvořil původně plzeňský řezbář Gustav Nosek, který v pozdějším věku bydlel v Chebu a pomáhal tamním loutkářům na scéně v takzvané Myšárně. Dům, kde v Chebu žil, zdobí jeho busta.
V chebském muzeu uvidí návštěvníci i desítky dalších loutek, i některé kulisy z let 1900 až 1950. Patří k nim exotické tanečnice, muzikanti, pohádkové bytosti. Jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra dokumentaristy Pavla Jiráska.

Hurvínek a Mánička si moc rádi nechají vyprávět pohádky. Navíc pan Spejbl se chlubil, že zná pohádek tolik, že by je mohl sypat z rukávu. Takže jestli chce, aby šli upovídaná Mánička a Hurvínek brzy spát, musí si rychle vzpomenout na nějaké pohádkové povídání. Poslechněte si na Rádiu Junior čtyři rozhlasové příběhy Spejbla a Hurvínka od Luboše Homoly natočené v roce 1983, které byly vydány rovněž na CD Hurvínkovy příhody 4. (2019). Pohádky skřítka Hajaji můžete poslouchat každý den živě od 19:50 hodin ve vysílání Rádia Junior a po odvysílání ještě po dobu 28 dní online – spolu s dalšími pohádkami a příběhy na webu junior.rozhlas.cz/pribehy nebo v aplikaci mujRozhlas.

Nedávno objevené, avšak nikdy nezrealizované scénáře divadelní hry sepsané pro Spejbla a Hurvínka od Ondřeje Sekory a scénka od Jaroslava Foglara ke gramodesce ukázaly, kolik neznámého se stále dá o tvorbě Divadla S+H dohledat. Totéž platí o nahrávkách, které vznikaly v Československém rozhlasu pro pořad Hajaja (zprvu uváděný pod názvem Dobrý večer, děti!), což je rozhlasová obdoba televizního Večerníčku. Nyní se podařilo Kamilovi Fajmonovi za přispění tvůrců webu Panáček v říši mluveného slova dohledat přesné informace k příběhům z období let 1972 až 1973.
Čtyřicetdevět z celkových 88 doposud dohledaných příběhů pochází z pera Františka Nepila, 25 jich napsal Vladimír Straka, 13 Jiří Kubíček a jeden Vlastislav Křivohlavý. Soupis obsahuje také jednu třicetiminutovou nahrávku s S+H s názvem Silvestrovská večeře u Spejblů, která byla odvysílána poslední den roku 1972. Pozorný čtenář si jistě povšimne, že scénka s názvem Hurvínkova pošta je v přehledu uvedena opakovaně. Předpokládáme, že nešlo o reprízy, ale že se jednalo o cyklus na pokračování. Některé scénky Františka Nepila našly pozdější uplatnění na desce Hovory Spejblů (1977), ty od Vladimíra Straka z období letních prázdnin roku 1972 byly s největší pravděpodobností později zpracovány na gramofonové desky Hurvínkovy večerníčky pro kluky i pro holčičky 1 (1982) a 2 (1983). K této domněnce nás vede fakt, že téměř všechny názvy jednotlivých epizod a jejich postavy, souhlasí se stejnojmennou knižní předlohou (1981). Rozhlasové nahrávky se pravděpodobně nedochovaly (pásy byly v minulosti přepisovány pro jiné záznamy), a tak se můžeme jen dohadovat, jak se knižní resp. rozhlasové a gramofonové verze v detailech proměnily. Každopádně slavné scénky z letní dovolené vznikly téměř jistě nejdříve v rozhlase a konečně víme, proč kniha i desky byly pojmenovány po večerníčcích, nikoli však televizních, ale rozhlasových, které se nejprve vysílaly pod názvem Dobrý večer, děti! a později už hrdě nesly jméno skřítka Hajaji.
Hajaja, který je oproti televiznímu večerníčku starší a který se od roku 1961 vysílá dodnes, zaznamenal mnoho pořadů se Spejblem a Hurvínkem. Zajímavostí je, že zatímco večerníček má svou neměnnou úvodní a závěrečnou znělku přidanou ke každé z pohádek, v rozhlase je možné ji částečně interpretačně dotvořit – po známém flétnovém motivu řekly postavičky „dobrý večer“ a před závěrečnou melodií přály dětem „dobrou noc“.
První zmínka o Hajajovi s S+H spadá do roku 1972 a nacházíme ji v knize Spejblův magazín (1986) ve vzpomínkách Vladimíra Straky: „V únoru schůzka u Kirschnera v kanceláři. Většina hurvínkovských autorů tam byla, Barchánek, Grym, Nepil, jenom co se pamatuju. Rozhlas chce natočit sto večerníčků se Spejblem a Hurvínkem! A spěchá to! Budou se vysílat každou sobotu a neděli, už od července! Dá rozum, že to spěchalo, byl konec února. Každý se zavázal napsat určitý počet, někdo víc, někdo míň, podle toho, jak měl čas a chuť; ale začínat se nechtělo nikomu, byl to krkolomný termín, tak jsem se k tomu nakonec odhodlal já. (…) A tak jsem do poloviny dubna vychrlil těch večerníčků třicet, moc jsem v té době nespal, pochopitelně, nedokázal jsem myslet na nic jiného, manželka se mi smála, že už jdu do podoby Spejbla. Kdy je Kirschner dokázal natočit, to nevím, je to skoro 240 minut vysílaného času, to už je pořádná kláda, nejspíš na to padlo hezkých pár nocí, ve dne by tolik času sotva našel, ale začátkem července je už děti pravidelně slýchaly z přijímačů.“

První červnový den, na který připadá svátek všech dětí, budou mít naši hrdinové hodně napilno. Hned ráno pozdraví diváky v živém vyslání Snídaně s Novou, kde se diváci mohou těšit hned od 6:30 na tři vstupy. Potom je čeká přesun do Brna, kde se v Národním divadle pan Spejbl s Hurvínkem zúčastní od 15 hodin Dětského dne s Janáčkovou operou. Dámská část dřevěné rodinky – tedy Mánička s paní Kateřinou – za doprovodu psíka Žeryka přivítá děti u divadelní lavičky před Divadlem Spejbla a Hurvínka v Praze. Tam proběhne od 16 hodin akce, jíž se zúčastní i starosta Prahy 6 Jakub Stárek, jež je součástí oslavy Dne dětí na Praze 6. Celá dřevěná rodinka se pak sejde k večeru na zájezdovém představení Hurvínkova cesta do Tramtárie v Jindřichově Hradci.

Dne 31.5.2023 byla hostem ve studiu Českého rozhlasu nová interpretka Máničky a paní Kateřiny Jana Mudráková. Zavítala spolu s loutkovou Máničky do studia Dvojky, kde vedla s Mirkem Vaňurou zhruba dvacetiminutový rozhovor v pořadu Česko jako na dlani. Pořad začíná v čase 14:30. Pustit si ho můžete v odkazu.

Český rozhlas si letos připomíná 100. výročí od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. Ve třicátých letech minulého století, kdy rozhlas vznikal, vynakládalo jeho tehdejší vedení na propagaci a popularizaci značné úsilí a natáčelo dokonce k těmto účelům i filmy. Jedním z nich je třináctiminutový snímek z roku 1936 Všudybylovo dobrodružství, kde rozhlas a jeho vysílání propaguje legendární Hurvínek.
„Tatík nakonec svolil, že smím své luzné tělo propůjčiti do kresleného filmu, jako má americká kolegyně Myška Mickey,“ říká na začátku černobílého snímku loutka Hurvínka na pódiu před mikrofonem. A rozhlasový archivář Miloslav Novák k tomu dodává: "Hurvínek, jako Všudybyl, na začátku filmu v podstatě říká: ‚Já jsem stejně slavný jako Myška Mickey.‘ Propagace v zahraničí se soustředila na aktualizaci těch známých Disneyho figurek. My jsme si mohli dovolit, jako rozhlasová společnost, s druhým vysíláním v Evropě a první na kontinentu, že budeme mít vlastní figurku. Kvůli tomu do toho, byl zapojen Ladislav Skupa, který s rozhlasem dlouho spolupracoval. Také Jiří Trnka, hudbou Jaroslav Ježek a hlavní autoři Karel a Irena Dodalovi.“
Film, který vyrobili Irena a Karel Dodalovi na zakázku pro rozhlasovou společnost Radiojournal, měl za úkol s pomocí už tehdy populárního Hurvínka představit divákům futuristickou vizi rozhlasu. Příběh je proto postaven na tom, že Hurvínek uslyší z Měsíce éterické zvukové vlny a o nich mu pak vypráví průhledná víla Královnička (té hlas propůjčila první představitelka Máničky Anna Kreuzmannová). Společně se vydávají do budoucnosti rozhlasu, který má podzemní metro a kilometry chodeb.
Film Všudybylovo dobrodružství byl vůbec první československý animovaný film nebo vůbec československý film, který byl uveden na festivalu filmů v Benátkách, kde získal Čestné uznání. Podrobnosti a zajímavosti o tomto snímku se můžete dozvědět kliknutím na název filmu.