Audio
440
desek, kazet i CDček
Video
532
TV pořadů, DVD a dalších
Divadelní hry
303
zdokumentovaných divadelních představení
Tisk
182
časopisů, knížek, letáků, aj.
Foto
4073
fotek v našich fotogaleriích
Aktuality
712
zpráviček z každodenního žití
nejstarší z 1.5.2004
Plakáty
129
divadelních, propagačních a filmových plakátů
Divadelní programy
136
náhledů divadelních programů
Pohlednice
187
pohlednic a kartiček
Nejnověji přidáno:
Premiéra: EXPO 2005

Rubrika: média rozhlas

Denisa Kirschnerová hostem Klubu Rádia Junior
02.07.2024, Kamil M., sekce média rozhlas
Denisa Kirschnerová hostem Klubu Rádia Junior
Ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová zavítala první červencový den do dětského Radia Junior, aby se s nejmladšími posluchači podělila o zajímavé informace o Spejblovi a Hurvínkovi - jako například kdo jim dnes propůjčuje hlas, jak často mají nové představení, jaké má Hurvínek plány na léto a co ho čeká v novém školním roce. Kromě toho ale také prozradila, kde divadlo bude hrát v době přístavby divadelní budovy či jaká audionahrávka se Spejblem a Hurvínkem by měla v dohledné době vyjít. Pořad moderuje Denisa Kimlová. Rozhovor si můžete poslechnout zde.
29.04.2024, Kamil M., sekce média rozhlas
David Janošek hostem rozhlasového pořadu Alex a host
„Hurvínek byl takovej dobrej rošťák, já byl naopak hodnej kluk. Ten protipól jsem obdivoval,“ vyznává se umělecký ředitel Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek. Právě on byl hostem rozhlasového pořadu Alex a host vysílaném na vlnách Českého rozhlasu, který připravuje Alexandra Mynářová.
David Janošek je uznávaným scénografem a návrhářem kostýmů, několik let jako umělecký ředitel vede Divadlo Spejbla a Hurvínka. „Je to takový můj velký splněný sen. Loutky mě provází od dětství až doteď. Ovlivnily mi celý život a určily mou celoživotní cestu. První setkání se Spejblem a Hurvínkem bylo přes nahrávky z kazeťáku, kdy mě rodiče pouštěli k sousedům, kteří měli taky děti. A měli také loutkové divadlo,“ vzpomíná David Janošek.
Později zkoušel loutky sám vyrábět a začal jezdit do divadla. V tu dobu tam byla ředitelkou Helena Štáchová, jejímž hlasem promlouvají Mánička a bábinka. „Helena Štáchová mi pomyslně to divadlo otevřela. Vzala mě do zákulisí, ukázala mi, kolik loutek tam je. Bylo mi 13 a já jí chtěl jen ukázat loutku, aby mi řekla, jestli má cenu v tom pokračovat. A ona mi řekla, že pokud v tom budu takto pokračovat, tak mě do divadla jednou vezme,“ usmívá se při vzpomínce.
Divadlo Spejbla a Hurvínka funguje už přes 90 let a stále má vyprodáno. „Je to fenomén. Rádi přijdou i dospělí a vzpomínají. Štafeta z generace na generaci se předává krásně. Hodně o tom v divadle přemýšlíme, v čem to je. Možná v archetypu otec & syn, rošták & popletený taťulda – myslím, že nejeden člověk se v nich potká. Je tam jakési kouzlo neúplné rodiny, je tam záhada. Pořád spekulujeme, kde je Hurvínkova maminka nebo jestli si někdy paní Kateřina začne se Spejblem.“
Proč se stále vyrábějí nové loutky, když se i ty staré renovují? Kam nejdál se s divadlem podívali? Jaký kostým, který vyráběl, má nejraději a proč? Co pro něj byla největší výzva? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.
12.04.2024, Josef Šorfa (ČRo), sekce média rozhlas
Konec tajemství pana Spejbla! Muzeum ukázalo loutku ženy, která mohla být matkou Hurvínka
Odpověď na otázku, kdo byla maminka jedné z nejznámějších českých loutek, Hurvínka, nabízí výstava v chebském muzeu. V expozici Loutka a moderna představila Spejblovu pravděpodobnou expartnerku sběratelka loutek a výtvarnice Marie Jirásková.
Josef Spejbl, respektive Josef Skupa, který této loutce jako první propůjčil hlas, nikdy v žádné hře neprozradil, kdo byla matka Spejblova syna Hurvínka. A neudělal to ani žádný z jeho následovníků. Spejbl a Hurvínek jsou hlavními hrdiny příběhů pro děti, spolu s Hurvínkovou kamarádkou Máničkou a její matkou Bábinkou. Čtveřici pak doplňuje pes Žeryk.
Na výstavě v chebském muzeu ale uvidí ale návštěvníci čtveřici originálních loutek, kterou tvoří Spejbl, Hurvínek, Mánička a postava baletky pracovně nazvaná Tajemství. Proč je se známou trojicí právě neznámá baletka s čelenkou? „My tady vytváříme takovou konstrukci, aby si lidé mohli představit, co se tehdy odehrálo,“ poznamenala Jirásková.
„Spejbl je postava takového přihlouplého kabaretiéra: Je to taková transformace Škrholy do moderní podoby. Kabaretiér by měl možná nějakou kabaretní zpěvačku nebo tanečnici. A ta, kterou návštěvníci uvidí, je samozřejmě z Plzně. Takže si úplně nevymýšlíme. Mohli se potkat,“ doplnila sběratelka a výtvarnice.
V příběhu Spejbla a Hurvínka je zajímavá i chebská stopa. Tyto loutky vytvořil původně plzeňský řezbář Gustav Nosek, který v pozdějším věku bydlel v Chebu a pomáhal tamním loutkářům na scéně v takzvané Myšárně. Dům, kde v Chebu žil, zdobí jeho busta.
V chebském muzeu uvidí návštěvníci i desítky dalších loutek, i některé kulisy z let 1900 až 1950. Patří k nim exotické tanečnice, muzikanti, pohádkové bytosti. Jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra dokumentaristy Pavla Jiráska.
15.01.2024, Kamil M., sekce média rozhlas
Spejblovy pohádky pro Hurvínka a Máničku
Hurvínek a Mánička si moc rádi nechají vyprávět pohádky. Navíc pan Spejbl se chlubil, že zná pohádek tolik, že by je mohl sypat z rukávu. Takže jestli chce, aby šli upovídaná Mánička a Hurvínek brzy spát, musí si rychle vzpomenout na nějaké pohádkové povídání. Poslechněte si na Rádiu Junior čtyři rozhlasové příběhy Spejbla a Hurvínka od Luboše Homoly natočené v roce 1983, které byly vydány rovněž na CD Hurvínkovy příhody 4. (2019). Pohádky skřítka Hajaji můžete poslouchat každý den živě od 19:50 hodin ve vysílání Rádia Junior a po odvysílání ještě po dobu 28 dní online – spolu s dalšími pohádkami a příběhy na webu junior.rozhlas.cz/pribehy nebo v aplikaci mujRozhlas.
10.01.2024, aktualizace 12.01.2024, Kamil M., Kamil F., sekce média rozhlas
Hajaja s S+H z let 1972 až 1973
Nedávno objevené, avšak nikdy nezrealizované scénáře divadelní hry sepsané pro Spejbla a Hurvínka od Ondřeje Sekory a scénka od Jaroslava Foglara ke gramodesce ukázaly, kolik neznámého se stále dá o tvorbě Divadla S+H dohledat. Totéž platí o nahrávkách, které vznikaly v Československém rozhlasu pro pořad Hajaja (zprvu uváděný pod názvem Dobrý večer, děti!), což je rozhlasová obdoba televizního Večerníčku. Nyní se podařilo Kamilovi Fajmonovi za přispění tvůrců webu Panáček v říši mluveného slova dohledat přesné informace k příběhům z období let 1972 až 1973.
Čtyřicetdevět z celkových 88 doposud dohledaných příběhů pochází z pera Františka Nepila, 25 jich napsal Vladimír Straka, 13 Jiří Kubíček a jeden Vlastislav Křivohlavý. Soupis obsahuje také jednu třicetiminutovou nahrávku s S+H s názvem Silvestrovská večeře u Spejblů, která byla odvysílána poslední den roku 1972. Pozorný čtenář si jistě povšimne, že scénka s názvem Hurvínkova pošta je v přehledu uvedena opakovaně. Předpokládáme, že nešlo o reprízy, ale že se jednalo o cyklus na pokračování. Některé scénky Františka Nepila našly pozdější uplatnění na desce Hovory Spejblů (1977), ty od Vladimíra Straka z období letních prázdnin roku 1972 byly s největší pravděpodobností později zpracovány na gramofonové desky Hurvínkovy večerníčky pro kluky i pro holčičky 1 (1982) a 2 (1983). K této domněnce nás vede fakt, že téměř všechny názvy jednotlivých epizod a jejich postavy, souhlasí se stejnojmennou knižní předlohou (1981). Rozhlasové nahrávky se pravděpodobně nedochovaly (pásy byly v minulosti přepisovány pro jiné záznamy), a tak se můžeme jen dohadovat, jak se knižní resp. rozhlasové a gramofonové verze v detailech proměnily. Každopádně slavné scénky z letní dovolené vznikly téměř jistě nejdříve v rozhlase a konečně víme, proč kniha i desky byly pojmenovány po večerníčcích, nikoli však televizních, ale rozhlasových, které se nejprve vysílaly pod názvem Dobrý večer, děti! a později už hrdě nesly jméno skřítka Hajaji.
Hajaja, který je oproti televiznímu večerníčku starší a který se od roku 1961 vysílá dodnes, zaznamenal mnoho pořadů se Spejblem a Hurvínkem. Zajímavostí je, že zatímco večerníček má svou neměnnou úvodní a závěrečnou znělku přidanou ke každé z pohádek, v rozhlase je možné ji částečně interpretačně dotvořit – po známém flétnovém motivu řekly postavičky „dobrý večer“ a před závěrečnou melodií přály dětem „dobrou noc“.
První zmínka o Hajajovi s S+H spadá do roku 1972 a nacházíme ji v knize Spejblův magazín (1986) ve vzpomínkách Vladimíra Straky: „V únoru schůzka u Kirschnera v kanceláři. Většina hurvínkovských autorů tam byla, Barchánek, Grym, Nepil, jenom co se pamatuju. Rozhlas chce natočit sto večerníčků se Spejblem a Hurvínkem! A spěchá to! Budou se vysílat každou sobotu a neděli, už od července! Dá rozum, že to spěchalo, byl konec února. Každý se zavázal napsat určitý počet, někdo víc, někdo míň, podle toho, jak měl čas a chuť; ale začínat se nechtělo nikomu, byl to krkolomný termín, tak jsem se k tomu nakonec odhodlal já. (…) A tak jsem do poloviny dubna vychrlil těch večerníčků třicet, moc jsem v té době nespal, pochopitelně, nedokázal jsem myslet na nic jiného, manželka se mi smála, že už jdu do podoby Spejbla. Kdy je Kirschner dokázal natočit, to nevím, je to skoro 240 minut vysílaného času, to už je pořádná kláda, nejspíš na to padlo hezkých pár nocí, ve dne by tolik času sotva našel, ale začátkem července je už děti pravidelně slýchaly z přijímačů.“