Rubrika: média rozhlas

Prvními hosty nového moderátora Blízkých setkání Marka Němce na vlnách Českého rozhlasu byli loutkoherci Jana Mudráková a Martin Trecha alias Hurvínek s Máničkou. Hurvínek totiž letos slaví 100. narozeniny. „Já budu slavit stovku až za čtyři roky spolu se Žerykem,“ uvádí věci na pravou míru Mánička a rozverně mrká na moderátora Marka Němce. Hurvínek se na ni podívá a bez váhání utrousí: „Ty jsi úplnej cucák!“ A teatrálně při tom koulí svýma dřevěnýma očima… Co nového chystají pod „novým vedením“?
Velké oslavy čekají Hurvínka 2. května. Právě na jeho narozeniny bude mít premiéru Kabaret Hurvajs v nově zrekonstruovaném Divadle Spejbla a Hurvínka. „Nebudou tam jen ty nejlepší scénky. Nebude to jen archeologie. To vůbec ne! Bude to plné i nových věcí,“ láká Hurvínek hlasem svého vodiče Martina Trechy.
A jak to vypadá, když se na jevišti improvizuje? „Já si dělám, co chci, proto mě mají všichni rádi,“ prohlašuje Hurvínek rozhodně. Mánička to hlasem Jany Mudrákové potvrzuje se smíchem: „Všichni milují, když Hurvínek improvizuje a vyvádí. A naši vodiči přitom musí být hodně při smyslech.“
Pro oba loutkoherce Janu Mudrákovou a Martina Trechu je přitom práce s legendárními postavičkami velká čest. Vstupují do světa, který už desítky let baví děti i dospělé. Jak dlouho v něm chtějí zůstat? „Neplánujeme,“ shodují se oba v pořadu Blízká setkání. „Máme to rádi a uvidíme, co bude.“

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová v pořadu Alex a host na vlnách Českého rozhlasu, kde si 25.2.2026 povídala s moderátorkou Alex Mynářovou.
Hurvínek spatřil světlo světa 2. května roku 1926. Vytvořil ho řezbář Gustav Nosek a hlas mu propůjčil nejprve Josef Skupa, poté Miloš Kirschner. Vznik Hurníkova jména není úplně jasný. „Panují kolem toho různé legendy, protože tehdejší loutkové divadlo byla amatérská scéna. Ani vstup pana Spejbla není přesně zaznamenán. Co se nám ale dochovalo fakticky, je čestné uznání pana profesora Skupy, kde děkuje svému spolupracovníku Karlu Kovalovi, že to jméno vymyslel. A faktem je, že v pohádce, kterou Karel Koval napsal a Skupa ji v roce 1923 ilustroval, se jméno Hurvínek objevuje,“ vysvětluje Denisa Kirschnerová.
Šest let před Hurvínkem už byl na scéně Spejbl. Jeho partnery byli nejdřív Kašpárek, dokonce i Švejk, ale typově samozřejmě nešli dohromady. A tak si Josef Skupa, když uviděl loutku Hurvínka, kterou pro něj jako překvapení vyřezal řezbář Gustav Nosek, řekl: „Výborně, konečně mám pro Spejbla partnera, kterému bude roven“. Hned ho vzal do divadla, ale diváci rozhodli jinak. „Když diváci Hurvínka poprvé uviděli, tak byli přesvědčeni, že je to Spejblův syn. Skupa vzpomínal, že mu to přímo vnutili,“ přibližuje historii ředitelka.

Uměleckého šéfa Divadla Spejbla a Hurvínka Davida Janoška u mikrofonu Českého rozhlasu na stanici Praha vyzpovídal moderátor Vojtěch Přívětivý. V pořadu z cyklu "Pražákům je hej" si povídali například o tom, jak se David Janošek k loutkovému divadlu dostal, probírali spolu také podrobnosti pěti premiér naplánovaných na tento rok či debatovali o znovuotevření domovské scény po rozsáhlé modernizaci a přístavbě divadelních prostor.
Jak si nově rekonstruované divadelní prostory vysnil? Je něco, co v divadle záměrně zachovali a neměnili? Jak se David Janošek ke své práci dostal? Na jaké nové inscenace se diváci můžou těšit? A jak nové příběhy Spejbla a Hurvínka vznikají? Na tyto všechny otázky dostanete odpověď, pokud si poslechnete celý rozhovor. Najdete ho v přiloženém odkazu.

Plzeňské muzeum loutek se chystá na oslavy Hurvínkova stoletého jubilea. Hlavním lákadlem bohatého programu bude výstava v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni v Kopeckého sadech, která bude veřejnosti otevřena od 12. června 2026. Autoři ji pojmenovali příznačně - Hurvínek 100 aneb z Plzně do Plzně. Výstava Hurvínka představí z různých úhlů pohledu. Její součástí budou například různé muzejní kousky, určitá část bude ale i interaktivní.
Kromě výstavy chystají pracovníci muzea také odbornou publikaci k témuž výročí. Kniha s názvem Hurvínek v Plzni se bude věnovat období let 1926 až 1945, tedy době, kdy Hurvínek působil v Plzni a celém Plzeňském kraji. Nebude pochopitelně jenom o Hurvínkovi, prostor dostanou i další loutky z dřevěné rodinky - Spejbl, Mánička a Žeryk. Stranou nezůstanou ani osoby, bez kterých bych Hurvínek nikdy nevznikl - mezi ně se řadí především řezbář Gustav Nosek, Josef Skupa, jenž propůjčil loutkám svůj hlas, či Jiřina Skupová, která přes 35 let Hurvínka vodila. Zajímavé texty doplní řada fotografií z pozůstalosti Josefa Skupy z archivu města Plzně, ale také vypůjčených od jiných loutkářských institucí. Publikace bude sloužit i jako katalog s vyobrazením různých sběratelsky cenných předmětů, které budou k vidění i na výstavě.
Součástí programu oslav bude rovněž festival Skupova Plzeň, který začne zmíněnou výstavou a také dvoudenní odbornou konferencí na téma loutkových dvojic oslavující tradici českého loutkářství.
Podrobnosti a mnoho dalších zajímavých informací se můžete dozvědět z rozhlasového rozhovoru s pracovnicemi muzea Veronikou Plachou a Markétou Formanovou.

Předposlední den roku 2025 přivítal moderátor Jan Pokorný ve studiu Českého rozhlasu Radiožurnálu speciální hosty – loutkohereckou dvojici Janu Mudrákovou a Martina Trechu, kterým v rukou ožívají legendární loutky Spejbla, Hurvínka, Máničky a Bábinky. Společně probrali mnohá témata - například jak se učí loutky chodit, co všechno musí zvládnout, aby jejich hlasy i pohyby byly dokonalé a zvládnou někdy Hurvínek a Mánička mluvit třeba anglicky, aby neztratili svůj charakter? Dozvíte se také jak se připravují na cestu do Spojených států, proč má Hurvínek dřeváky ze smrkového dřeva, co nového chystá na příští rok Divadlo Spejbla a Hurvínka nebo jak se řeší situace, když při představení praskne loutce vodicí lanko?
Velice příjemný, zhruba půlhodinový příjemný rozhovor, který byl součástí pořadu Host Lucie Výborné, si můžete poslechnout pod tímto odkazem. K dispozici je též videozáznam na YouTube.