Rubrika: média rozhlas

Rozhlasová historie Spejbla a Hurvínka zůstane uchována i pro budoucí generace, tedy alespoň po obsahové stránce. S dochováním vlastních audiozáznamů je to už bohužel horší... O detailní zmapování rozhlasové audiotvorby S+H se zasloužil velký znalec mluveného slova Kamil Fajmon za přispění tvůrců webu Panáček v říši mluveného slova, který s pomocí archivních materiálů Českého rozhlasu prošel od roku 1969 do konce roku 1996 poctivě den po dni rozhlasové vysílání a do digitální formy převedl informace v nich uvedené. Tyto dokumenty s detaily programu vysílání jsou naprosto nenahraditelné, neboť bez nich by bylo absolutně nemyslitelné rozhlasové nahrávky S+H uceleně zkompletovat. Týdeník Rozhlas, jakožto oficiální veřejně dostupný zdroj informací o rozhlasovém programu, se totiž často omezoval pouze na uvádění základních údajů k jednotlivým pořadům jako je název a čas vysílání, podrobnosti ale kvůli nedostatku místa chyběly. Ani při sebepreciznějším procházení by tak nikdy nebylo možné s pomocí této tiskoviny přesně rozkrýt a detekovat všechny pořady mající spojitost s naší dřevěnou dvojicí. U jednotlivých scének vysílaných v rámci rozhlasového večerníčku Hajaja to platí dvojnásob. Díky systematické precizní práci se to naštěstí podařilo a vy si tak můžete všechny dostupné pořady s S+H a jejich protagonisty projít a zjistit, co všechno Miloš Kirschner buď sám, nebo s Helenou Štáchovou a dalšími kolegy, v průběhu dlouhé řady let v Československém rozhlase natočil. Některé dochované záznamy vydavatelství Radioservis sice postupně dává do prodeje na jimi vydaných audionosičích, valná většina zvukových pásů však byla v průběhu přepsána či jinak zničena a tyto audionahrávky tak už s největší pravděpodobností nikdy neuslyšíme.
Níže uvedený ucelený přehled obsahující více než 250 scének, her, rozhovorů a komponovaných pořadů doplňuje již dříve zveřejněné dílčí informace z období let 1974 a 1979 publikované v září tohoto roku a o několik měsíců dříve za roky 1972 a 1973. Kromě dalšího doplnění scének z vysílání pořadu Dobrý večer, děti! + Hajaja či Vysílání pro školy přináší zajímavá zjištění například i u cyklu Zlatá zebra či nově objevených sedmidílných seriálů Hurvínkovo zlobení (1987) a Prázdniny s deštníkem (1989), který napsal Pavel Cmíral.
Nově získané údaje byly rovněž doplněny do přehledu rozhlasových her a scének, stejně jako do seznamu rozhovorů a dalších komponovaných pořadů, které nedávno rovněž prošly významnou aktualizací právě s využitím informací zveřejněných v Týdeníku Rozhlas.
Nespočet scének, her, rozhovorů a dalších vyprávění ukazuje, jak nesmírně bohatá je historie rozhlasové audiotvorby Spejbla a Hurvínka. Tu však mnozí paradoxně často neprávem přehlížejí jako méně významnou, přestože svým rozsahem násobně předčí počet nahrávek vydaných na audionosičích.

Bohatý medailonek o Milošovi Kirschnerovi natočili v roce 2013 pro Český rozhlas Jan Sedmidubský a historik Eduard Burget. Pořad z cyklu Portréty o proměně dvou nejslavnějších českých loutek a jejich principálovi je nyní dostupný na webu ČRo, kde si ho až do 7. listopadu můžete poslechnout. Autoři jdou v bádání do velké hloubky a přináší mnoho zajímavých informací ze života slavného loutkáře, bez něhož by dnes Spejbla a Hurvínek nejspíše byli jen muzeálními exempláři. K dokreslení Kirschnerova zajímavého životního příběhu si vypomáhají několika méně známými ukázkami z rozhlasového archivu – například rozhovorem Miloše Kirschnera s S+H z pořadu Domino z roku 1982, ukázkou ze scénky o rozboru děl z pořadu Listopadové panoptikum z roku 1958 či silvestrovským ohlédnutím za úspěšnými zahraničními zájezdy, které Miloš Kirschner přednesl na konci roku 1967.

Když Josef Skupa počátkem roku 1957 zemřel, zdálo se nástupnictví jeho nejtalentovanějšího žáka a už tehdy jevištního partnera jasnou věcí. Přesto lehké začátky určitě neměl. Éra Miloše Kirschnera se postupně od té Skupovy začala podstatně lišit, počínaje hlasovou interpretací obou loutek, přes dramaturgický a autorský vklad Miloše Kirschnera a jeho spolupracovníků, až po podstatně rozšířený okruh autorů, kteří s divadlem začali spolupracovat. Divadlo S+H se rozjelo do světa ještě víc než za Skupovy éry a stalo se jedním z nezpochybnitelných kulturních artiklů, kterými se socialistické Československo mohlo pyšnit.

V neděli 6. října 2024 nalaďte v 11 hodin vlny Českého rozhlasu Praha a zaposlouchejte se do pořadu Vypravěči. Do rozhlasového studia totiž zavítali oba mladí interpreti hlavních postav loutkové rodinky Jana Mudráková a Martin Trecha. Ve studiu bylo značně přecpáno, jelikož se do něj museli vejít také Spejbl, Hurvínek, Mánička, paní Kateřina i Žeryk, které doplní moderátorská dvojice Ester Kočičková a Václav Kopta. Na to, jaké zvídavé otázky budou oběma mladým interpretům, ale i jejich dřevěným svěřencům klást, se můžeme společně těšit už tuto neděli. Tak nezapomeňte od 11:04 hodin poslouchat. Navíc pro Martina Trechu půjde o první rozhlasový rozhovor, který bude poskytovat coby mluvič obou mužských figur.

Počátkem ledna jsme na tomto webu zveřejnili detailní přehled Hurvínkových příběhů, které v období let 1972 až 1973 natočil Československý rozhlas a odvysílal je v pořadu Dobrý večer, děti! (později Hajaja), což je rozhlasová obdoba televizního Večerníčku. Přehled připravil Kamil Fajmon za přispění tvůrců webu Panáček v říši mluveného slova. Nyní stejný autor s využitím archivních podkladů Českého rozhlasu sestavil pokračování seznamu, který obsahuje všechny rozhlasové nahrávky se Spejblem a Hurvínkem a jejich interprety a tvůrci, jenž byly premiérově odvysílané až do konce roku 1979, resp. počátku ledna 1980. V tuto chvíli chybí pouze údaje z roku 1977, které se snad podaří rovněž v brzké době doplnit. Valnou většinu scének tvoří pokračování cyklu Hurvínkova pošta, kterou napsal František Nepil. Předpokládáme, že nešlo o reprízy, ale že se jednalo o cyklus na pokračování. První díl byl odvysílán 2. 9. 1972, poslední šel dle dostupných informací do vysílání 28. 6. 1976, po prázdninách Hurvínkovu poštu vystřídal Kanafásek. Pokud má někdo k tomuto seriálu nějaké doplňující informace, jak vysílání probíhalo a jak bylo koncipované, budeme rádi, když se nám ozvete, abychom je mohli sdílet s čtenáři stránek. Některé scénky našly pozdější uplatnění na gramofonových deskách Hovory Spejblů (1977) nebo Jak Hurvínek do lesa volá, tak se Spejbl ozývá (1979), jiné byly znovu vydány na CD kompilacích Hurvínkovy příběhy (2018) od Radioservisu.

Ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová zavítala první červencový den do dětského Radia Junior, aby se s nejmladšími posluchači podělila o zajímavé informace o Spejblovi a Hurvínkovi - jako například kdo jim dnes propůjčuje hlas, jak často mají nové představení, jaké má Hurvínek plány na léto a co ho čeká v novém školním roce. Kromě toho ale také prozradila, kde divadlo bude hrát v době přístavby divadelní budovy či jaká audionahrávka se Spejblem a Hurvínkem by měla v dohledné době vyjít. Pořad moderuje Denisa Kimlová. Rozhovor si můžete poslechnout zde.