Aktuality

Herci Divadla Spejbla a Hurvínka Kateřina Höferová, Jakub Šafránek a Adolf Mendelhof byli v úterý 12. listopadu 2024 od 19 hodin hosty vysílání Českého rozhlasu v Klubu Rádia Junior. Během 40-ti minutového rozhovoru představili novou hru Hurvínkova vánoční záhada, ale hlavně prozradili, jak se pracuje s marionetami Spejbla a Hurvínka. Došlo i na záludné otázky jako například kolik loutky váží, zda musí mít loutkoherci rádi děti, dotazy padaly ale dokonce na Hurvínkův původ a jeho maminku nebo na vztah pana Spejbla s paní Kateřinou. Moderuje Jana Rychterová, které sekunduje čtrnáctiletá Kristýna Hovet. Rozhovor je k dispozici rovněž i jako video na platformě YouTube.

Spejbla a Hurvínka teď mluví dvaadvacetiletý loutkoherec, kterého si divadlo samo vychovalo, říká David Janošek v rozhovoru pro magazín Reportér, který s ním vedla Kristina Komůrková.
Je to tak trochu zázrak. Dřevěné loutky, kterým je sto let, okouzlují i současné děti. Podle Davida Janoška, uměleckého šéfa Divadla Spejbla a Hurvínka, je to i díky nadčasovému charakteru postav. Živelný Hurvínek, který objevuje svět a trochu tím přerůstá přes hlavu svému tátovi Spejblovi, to vše doplněné o jedinečný humor. Jen na tradici ale diváky neutáhnete. To si uvědomilo i vedení divadla a před čtyřmi lety angažovalo právě Janoška. Jak se rozbíjí letitý divadelní stereotyp? A jak soubor reagoval na příchod nového uměleckého šéfa? To vše si můžete přečíst v nejnovějším rozhovoru.

Již za týden, tedy v pátek 15. listopadu 2024 od 18 hodin se uskuteční premiéra dlouho očekávané vánoční inscenace Hurvínkova vánoční záhada. Premiéra je ale neveřejná, diváci tak na hru budou moci poprvé zajít až o den později - v sobotu 16.11. ve 14:00 a v 16:30 hodin. O inscenaci je veliký zájem a vstupenky rychle mizí. Do konce prosince bude ale na programu celkově 50x, takže příležitostí zajistit si vstupenku bude dostatek.
Vánočně laděnou inscenaci o tom, co následuje, když je Spejblovic rodince unesen pes Žeryk a Hurvínek s Máničkou se ho nočním městem vydají popelářským vozem hledat, napsala kmenová režisérka Divadla Spejbla a Hurvínka Janka Ryšánek Schmiedtová. Ta se kromě scénáře ujala také režie, hudbu obstaral Mario Buzzi a autorem scény je pak Kamil Bělohlávek. V divadle pilně zkouší, aby se vše vyvedlo na jedničku. Díky facebookovému profilu D S+H máte možnost nahlédnout pod pokličku příprav a podívat se na fotky z posledních divadelních zkoušek.

V pátek 1. listopadu byl spuštěn prodej novinkového kompilačního alba z produkce Radioservisu - Hurvínkovy příhody 5. CD je zájemcům dostupné za cenu 229 Kč, pro posluchače, kteří netouží po fyzickém nosiči, je nachystaná možnost stažení nahrávky ve formátu mp3. Za digitální verzi zaplatí 179 Kč. Jak jsme již psali, na albu jsou celkem čtyři scénky. První tři pocházejí z 70. a 80. let minulého století a byly natočeny Milošem Kirschnerem pro Československý rozhlas. První z nich je Jak si Hurvínek a Mánička hráli na školu z roku 1973, druhou je rozhlasová verze delší varianty stejnojmenné nahrávky známé z gramofonové desky Žerykovi k narozeninám natočené v roce 1982 a do třetice Hurvínek píše básničku z roku 1984. Tuto trojici doplňuje Spejblova silvestrovská výchovná lekce aneb Kdo si šetří na Spartaka v podání Josefa Skupy, pro něhož to byla v roce 1956 poslední rozhlasová nahrávka. Edit 11.11.: K dispozici je nově nahrávka i ve formátu radiokarty. Její cena je 189 Kč.

Rozhlasová historie Spejbla a Hurvínka zůstane uchována i pro budoucí generace, tedy alespoň po obsahové stránce. S dochováním vlastních audiozáznamů je to už bohužel horší... O detailní zmapování rozhlasové audiotvorby S+H se zasloužil velký znalec mluveného slova Kamil Fajmon za přispění tvůrců webu Panáček v říši mluveného slova, který s pomocí archivních materiálů Českého rozhlasu prošel od roku 1969 do konce roku 1996 poctivě den po dni rozhlasové vysílání a do digitální formy převedl informace v nich uvedené. Tyto dokumenty s detaily programu vysílání jsou naprosto nenahraditelné, neboť bez nich by bylo absolutně nemyslitelné rozhlasové nahrávky S+H uceleně zkompletovat. Týdeník Rozhlas, jakožto oficiální veřejně dostupný zdroj informací o rozhlasovém programu, se totiž často omezoval pouze na uvádění základních údajů k jednotlivým pořadům jako je název a čas vysílání, podrobnosti ale kvůli nedostatku místa chyběly. Ani při sebepreciznějším procházení by tak nikdy nebylo možné s pomocí této tiskoviny přesně rozkrýt a detekovat všechny pořady mající spojitost s naší dřevěnou dvojicí. U jednotlivých scének vysílaných v rámci rozhlasového večerníčku Hajaja to platí dvojnásob. Díky systematické precizní práci se to naštěstí podařilo a vy si tak můžete všechny dostupné pořady s S+H a jejich protagonisty projít a zjistit, co všechno Miloš Kirschner buď sám, nebo s Helenou Štáchovou a dalšími kolegy, v průběhu dlouhé řady let v Československém rozhlase natočil. Některé dochované záznamy vydavatelství Radioservis sice postupně dává do prodeje na jimi vydaných audionosičích, valná většina zvukových pásů však byla v průběhu přepsána či jinak zničena a tyto audionahrávky tak už s největší pravděpodobností nikdy neuslyšíme.
Níže uvedený ucelený přehled obsahující více než 250 scének, her, rozhovorů a komponovaných pořadů doplňuje již dříve zveřejněné dílčí informace z období let 1974 a 1979 publikované v září tohoto roku a o několik měsíců dříve za roky 1972 a 1973. Kromě dalšího doplnění scének z vysílání pořadu Dobrý večer, děti! + Hajaja či Vysílání pro školy přináší zajímavá zjištění například i u cyklu Zlatá zebra či nově objevených sedmidílných seriálů Hurvínkovo zlobení (1987) a Prázdniny s deštníkem (1989), který napsal Pavel Cmíral.
Nově získané údaje byly rovněž doplněny do přehledu rozhlasových her a scének, stejně jako do seznamu rozhovorů a dalších komponovaných pořadů, které nedávno rovněž prošly významnou aktualizací právě s využitím informací zveřejněných v Týdeníku Rozhlas.
Nespočet scének, her, rozhovorů a dalších vyprávění ukazuje, jak nesmírně bohatá je historie rozhlasové audiotvorby Spejbla a Hurvínka. Tu však mnozí paradoxně často neprávem přehlížejí jako méně významnou, přestože svým rozsahem násobně předčí počet nahrávek vydaných na audionosičích.