Aktuality

Nejrůznější domácí loutková divadélka se v první polovině minulého století, ale i ještě několik let po druhé světové válce, těšila velké oblibě. Rakovnická pobočka firmy Dřevovýroba podnik místního hospodářství při KNV Praha na zájem zareagovala a podle výtvarného návrhu Vojtěcha Cinybulka dala v roce 1955 do výroby miniaturní divadélka. Tyto dřevěné hračky určené pro potěchu a pobavení dětí obsahovaly krátké texty a každá ze dvou verzí také 11 barevných temperových ilustrací od Vojtěcha Cinybulka, jenž tvořily doprovod k oblíbeným hrám Hurvínek mezi broučky a Hurvínkovy zimní radovánky. Divadélka se vyráběla minimálně do roku 1962. Právě z tohoto roku pochází exempláře, které ve svých sbírkách uchovává Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. Pracovnice tohoto muzea, jenž spravuje více 50 tisíc předmětů, z toho pak více než 8 500 loutek, se s námi velice ochotně o fotky těchto skvostů podělily a díky tomu můžeme tento web zase mírně rozšířit o zajímavé předměty s tematikou Spejbla a Hurvínka, které dokreslují bohatou mimodivadelní tvorbu spojenou s legendárními postavičkami.

S motivy kreseb Vojtěch Cinybulka vznikly někdy okolo roku 1950 rovněž tři druhy destičkových skládanek se Spejblem a Hurvínkem. Dvě verze těchto skládanek, taktéž s využitím fotek sbírkových předmětů z Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, jsme rovněž přidali na web. Cinybulkovy skládanky uvedlo na trh pražské výrobní družstvo Směr, které sídlilo v Praze 1.

Vojtěch Cinybulk (* 10. srpna 1915 Praha – † 6. února 1994 Praha) byl významným autorem, který rovněž tvořil pro Spejbla s Hurvínkem. Právě tento loutkář, grafik, ilustrátor, autor loutkových her (pro D S+H napsal "nehurvínskovou" hru Pyšná basa), návrhář kostýmů, plakátů či loutkářských scénografií se Skupou v roce 1952 založil loutkářskou katedru při Divadelní fakultě Univerzity Karlovy. Dlouhá léta rovněž spolupracoval s Ústředním loutkovým divadlem v Praze jako samostatný výtvarník a externí scénograf. Podílel se také na festivalu Loutkářská Chrudim, kde působil jako porotce. Cinybulk nejenom, že tvořil různé zajímavé kresby s S+H, z nichž část si můžete prohlédnout rovněž v naší galerii, ale ilustroval také několik knih (např. O Spejblovi a Hurvínkovi, Hurvínek hledá Žerýka) či omalovánek se Spejblem a Hurvínkem a je rovněž autem výtvarného návrhu na poštovní známku s S+H vydanou v roce 1961. Z jeho dřevorytů je patrně nejznámější plačící Hurvínek choulící se ke Spejblovi, který se často používá jako doprovodný obrázek na smuteční oznámení.

Dnes by oslavil své 97. narozeniny slavný loutkář a bývalý člen Divadla Spejbla a Hurvínka Radko Haken. Tento mladoboleslavský rodák se spolu se svým bratrem Milošem Hakenem stal členem Skupova souboru tři roky po druhé světové válce. Oba stali rovněž u zrodu legendární skupiny Salamandr, která se v tomto divadle proslavila moderními postupy (například využití černého divadla), kterými významně obohatila loutkovou divadelní tvorbu. Radko Haken byl rovněž výtečný technolog. Za svůj plodný profesní život navrhl či zkonstruoval více než 200 loutek, mezi nimi například předchůdkyni Kateřiny Hovorkové - postavu paní Švitorkové. Podílel se taktéž na vizuální proměně obou mužských protagonistů svého mateřského divadla, kterým vtiskl ušlechtilejší tvář. V této "zakulacenější" podobě hrají obě hlavní loutky dodnes. Proslavil se i jako ilustrátor. Jeho kresby můžeme najít v knihách, omalovánkách, ale i na obalech gramofonových desek. Byl rovněž autorem jednoho z prvních log Divadla S+H. V divadle působil až do odchodu do důchodu v roce 1987. Zemřel 13. března 2012 ve věku 84 let. Obsáhlý medailonek o životě a tvorbě Radko Hakena, který vyšel v roce 2010 v časopise Život umělce, najdete v tomto článku (pdf soubor).

S divadelní sezónou se populární loutkové postavičky rozloučily speciálně sestaveným programem daleko za hranicemi Česka. Divadlo Spejbla a Hurvínka tak zakončilo úspěšnou sezonu, ve které odehrálo 392 představení, z toho 350 na domácí scéně. Dřevěná rodinka se těší mimořádnému diváckému zájmu, a tak se naprostá většina produkce v divadle i na zájezdech odehrála před vyprodanými sály. Svůj repertoár divadlo v letošní sezóně rozšířilo o miminí inscenaci Hurvínkovo moře snění a koprodukční inscenaci Hurvínek prodává nevěstu, kterou připravilo ve spolupráci s operou Národního divadla Brno a která získala nominaci na inscenaci roku v anketě Divadelních novin. V příštím roce se pustí do rozsáhlé přístavby další divadelní scény a začne intenzivně připravovat oslavy 100 let, které Hurvínek oslaví v roce 2026.
Do dnešních dnů dřevěná rodinka procestovala více než třicítku zemí čtyř kontinentů a svá představení odehrála ve 22 jazycích. V letošním roce Divadlo Spejbla a Hurvínka přijalo pozváni na International Festival of Intangible Cultural Heritage „Lauksnos“ v Litvě. Vrátilo se tam po téměř 90 letech, neboť už v roce 1935 na sever zavítal profesor Josef Skupa. V zahraničí se tedy letos poprvé představily mladé hlasy hlavních postav v podání Martina Trechy a Jany Mudrákové. Speciálně sestavený program s názvem Spejblovo hudební dostaveníčko soubor pro tyto účely nastudoval v angličtině i litevštině, ta se tak stala už 23. jazykem, který si díky interpretům Spejbl s Hurvínkem osvojili. Jak se loutkářům v této pobaltské zemi dařilo, můžete shlédnout ve videozáznamu jednoho z dvojice odehraných představení. Více o turné Divadla S+H najdete na této stránce.
Diváci se oblíbených hrdinů dočkají i o letních prázdninách, kdy se mohou těšit na mimořádné reprízy oblíbené inscenace Hurvínek a nezvaný host. Ty se odehrají 24. a 25. srpna v Divadle Spejbla a Hurvínka, 31. srpna a 1. září pak v Zoo Praha. Vstupenky na oba víkendy jsou již nyní v předprodeji na stránkách divadla.

Třebaže měly barevné večerníčky Znovu u Spejbla a Hurvínka premiéru už v roce 1974, přitahují svým humorem nové a nové generace nejmladších diváků dodnes. Kdo by neznal epizody jako Ranní rozcvička se Spejblovým kloubeňákem vzad, Závod do vrchu s mechanikem Gublínkem nebo Syslus modrobulvus, kterou milovníci S+H mají naposlouchanou i z gramofonové desky (1972). O režii druhé série se stejně jako v předchozí černobílé řadě z roku 1972 postarala Libuše Koutná a humorem jiskřící scénáře napsal nejen Miloš Kirschner, ale i Pavel Grym, Josef Barchánek či Vladimír Straka. Natáčení probíhalo v bruselském pavilónu PKOJF (dnešní Výstaviště) v improvizovaném ateliéru. Třináctidílná série příhod se oproti Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka vymanila z tradičního domácího prostředí a cesty hrdinů tu vedly do lesů a na hory, ale i na starý hrad či do venkovské rekreační chalupy. Tento seriál bývá obecně mezi fanoušky označován jako nejoblíbenější. Vysoké kvality zpracování potvrzuje i dobová recenze z časopisu Československý loutkář: "Bravurní technika vodění marionet, tradičně kvalitní hlasový přednes i skvělé filmové zpracování je dobrou vizitkou práce nejen naší přední scény, ale celého našeho loutkářství. Šťastně se zde podařilo rozřešit převedení stylizovaných, v podstatě divadelních prvků, do filmového reálu. V té souvislosti je nutné vyzvednout zásluhy režisérky Libuše Koutné a zejména výtvarníka a scénografa Zdeňka Juřeny".
Některé zdroje jako premiérové vysílání prvního dílu tohoto seriálu uvádí datum 3. ledna 1974, jiné pracují s datem prvního vysílání v období od 23. prosince 1974 do 5. ledna 1975. Ať už je správně první či druhé datum, vy si můžete seriál pustit kdykoliv na webu České televize, nebo ho najdete rovněž na YouTube kanálu Divadla Spejbla a Hurvínka.
Přes nespornou popularitu seriálu si na další televizní loutkové příhody museli diváci počkat hodně dlouho - sedmidílný Hurvínek vzduchoplavcem vznikl v roce 1993, o dalších deset let později pak bylo v režii Tomáše Petráně natočeno třináct epizod seriálu Hurvínkův rok. Zda se budeme moci těšit na nové loutkové večerníčky s S+H se ukáže v následujících měsících. Že se ale něco chystá, naznačila Denisa Kirschnerová v nedávném rozhovoru pro Rádio Junior.
Zbývá dodat, že hlasy loutkám propůjčila ostřílená dvojice Miloš Kirschner a Helena Štáchová, která v jednom z rozhovorů přiznala, že ani jí Hurvínek neprozradil tajemství věčného mládí a dobré nálady. "Hurvínek si své výrobní tajemství nechává pro sebe. Já osobně si myslím, že u jeho kolébky stály velkorysé sudičky, které mu daly do vínku dlouhý život, bezva taťuldu, smysl pro legraci, lásku diváků a štěstí na lidi, kteří si péči o něj vzali za své životní poslání. Proč by pak kluk neměl mít dobrou náladu? Zvláště když prasklou nit je možné vyměnit, právě tak jako pelichající čupřinku vlásků a o ostatní se postará plastický řezbář. Kdybychom to my lidé měli tak jednoduché", povzdechla si Helena Štáchová v roce 2016, jen rok před svým odchodem.

Do brněnského divadla se v listopadu vrátí slavná loutková postavička Hurvínka. Spolu se svým psem Žerykem však nebude vystupovat pouze v dalších reprízách hry Hurvínek prodává nevěstu, ale bude se seznamovat s dalším významným českým skladatelem. Společně se vypraví navštívit Leoše Janáčka, který právě komponuje Příhody lišky Bystroušky. Co se stane, když se do toho zaplete Hurvínek se svým chlupatým kamarádem, to se dozvíte během dvou festivalových víkendů ve foyer Janáčkova divadla rámci doprovodného programu Festival Janáček Brno 2024. Představení Hurvínek na stopě lišky Bystroušky určené primárně dětem ve věku 5–9 let bude k vidění 16. 11. a 24. 11. v 11.00 hodin, vstupné činí 200 Kč.
Festival Janáček Brno patří k nejvýznamnějším akcím na evropské kulturní mapě, která pečuje o umělecký odkaz a uceleně prezentuje dílo jednoho z největších českých skladatelů, Leoše Janáčka, v mezinárodním kontextu. I v ČR je pozice festivalu Janáček Brno ojedinělá, neboť jako jediný zde uvádí kompletní operní produkce v podání zahraničních i českých souborů v uvedeném rozsahu. Díky své mezinárodní reputaci navázal festival umělecké spolupráce, které v podmínkách České republiky nemají obdoby.