Aktuality

Dnes, tedy 8. ledna 2024, uplynulo 68 let, co do loutkářského nebe odešel Josef Skupa – světově uznávaný loutkář a duchovní otec loutek Spejbla a Hurvínka. Právě on založil v Plzni roku 1930 Divadlo Spejbla a Hurvínka, tehdy šlo o první české profesionální loutkové divadlo. Skupův úspěch byl daný jeho talentem a pílí, ale zejména jeho improvizačními schopnostmi a humorem. Divadlo bral vždy jako kolektivní práci. I v tom je tkví jeho úspěch.
Skupa vydával gramofonové desky, účinkoval v rozhlase, televizi, jezdil se svým divadlem po vlastech českých, pořádal zájezdy i do zahraničí. Úspěchy přerušila válka. Skupa i přesto nebojácně pokračoval v účinkování, ale nakonec byl zatčen (17.1.1944) a uvězněn a deportován do drážďanského vězení. Spejbl s Hurvínkem skončili v trezoru gestapa. Po vybombardování Drážďan se šťastnou náhodou Skupovi podařilo utéct a vrátit se domů. Válka naštěstí vzápětí skončila. Po ní obnovil činnost divadla, překvapivě nikoliv v Plzni, ale v Praze.
Novou domácí scénu našel v Praze na Vinohradech. Divadlu se relativně dařilo, ale repertoárově trochu strádalo. Na programu se objevovaly opakující se revue nebo dokonce nehurvínkovský repertoár. Skupa vážně onemocněl, ale statečně pokračoval ve hraní. Dokázal se včas obklopit mladou generací nadějných nadšenců v čele s Milošem Kirschnerem, který divadlo postupně předával. Právě s Kirschnerem od roku 1952 příležitostně začal alternovat. V roce 1956 ho na zájezdě v Plzni překvapenému publiku oficiálně představil jako svého nástupce. Mladí tvůrci vnesli do dramaturgie divadla čerstvý vítr a Skupa sám dostal elán a chuť do další práce. Nikdo netušil, že to nebude nadlouho. Pár dní před plánovanou oslavou 65. narozenin pan profesor Skupa umírá... Jeho divadlo však díky už několika generacím znamenitých pokračovatelů hraje dál a úspěšně se rozvíjí.

Velmi pěkně zpracovaná televizní reportáž TV Nova o historii, ale hlavně současnosti Divadla Spejbla a Hurvínka, ve které vystupuje celá řada významných osobností, doprovázená záběry z vánoční inscenace Hurvínkova vánoční záhada, se objevila v pondělí 6. ledna 2024 v magazínu Víkend. V reportáži dostane pochopitelně prostor k vyjádření samotný Hurvínek i s Máničkou, které doplnili zasvěcenými komentáři umělecký šéf David Janošek, režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová, Jana Mudráková a Martin Trecha jako hlasy hlavních postav, zajímavosti o historii přidal produkční Pavel Outlý a s postřehy o tom, co obnáší být loutkohercem diváky seznámil Hurvínkův dvorní vodič Michal Barták.
O tom, že loutkoherecké řemeslo není nic snadného, se přesvědčil i moderátor, který si vyzkoušel, jaké to je vodit Hurvínka. Pokud jste pořad neviděli v živém vysílání, máte možnost podívat se ze záznamu pod tímto odkazem. Ale pozor – pokud nemáte předplacenou službu Voyo, neodkládejte shlédnutí, neboť Nova nenechává na neplaceném úložiště televizní záznamy příliš dlouho.

Jedním z věhlasných loutkářů, kterého Josef Skupa před druhou světovou válkou angažoval do svého souboru, byl Jan Vavřík-Rýz. Tento všestranně nadaný kumštýř byl nejenom výtečným loutkářem, ale také výborným technologem a řezbářem, který pro Skupu vytvořil celou řadu zásadních loutek (slavná dechovka, sbor tamburašů, Kocourkovští učitelé, cvičená zvířata, opičí cirkus aj.). Jednou z jeho zhruba 130 loutek byla od roku 1938 také postava paní Drbálkové, která se po paní Frňoulové stala druhou z jakýchsi předskokanek paní Kateřiny. Tato postava, podobně svérázná jako její autor, kterou Vavřík-Rýz sám vodil i mluvil, hrála zpravidla záporné role, často ale v stěžejních hrách té doby.
Postava výřečné babky se zrodila v červenci 1938 na plzeňském výstavišti při jubilejní výstavě původně jen jako rozhlasový hlas - z ampliónů na výstavě zaznívá prostřednictvím Jana Vavříka-Rýze skřípavý ženský hlas a "jedovatým" slovníkem komentuje tato pavlačová drbna aktuální události. Když Skupu s Wenigem napadne, že by se tahle osůbka mohla objevit i na jevišti, nenechal se Jan Vavřík-Rýz dlouho prosit a vyřezal v tvářích ducatou bábu s rozšklebenými ústy, která dovedou strojeně fňukat, špičkovat a trousit jedovatosti. V jejích rysech lze dokonce nalézt, byť pochopitelně zdeformované, rysy autora.
Na jevišti poprvé vystoupila 25. prosince 1938 při premiéře dětské hry O vousatém Hurvínkovi. Zásadní roli sehrála ve hře Josefa Skupy a Franka Weniga Kolotoč o třech poschodích (poprvé 10. února 1939), v níž se jako domovnice snaží uzurpovat moc ve Spejblově domě. Hra byla zřejmou alegorií mnichovských událostí a jedním z nejstatečnějších počinů české kultury té doby. Objevila se ale i v dalších inscenacích (např. Ať žije zítřek či Pavlačová estráda paní Drbálkové); její hlas je zachycen také na gramofonových deskách (např. Mánička zlobí - Máničce nejde čtení z roku 1955).
Paní Drbálková vystupovala ve velmi rozmanitých rolích: jednou jako Spejblova sousedka, jindy coby paní domácí, správcová, Spejblova bytná, posluhovačka ve výzkumném ústavu, pradlena. V jedné hře Spejbla ani nezná, v jiné figuruje jako teta Máničky a Spejblova stará známá. Její vztah ke Spejblovi byl podle daného postavení buď svrchovaně pánovitý či drsně podlézavý, její poměr k dětem převážně nadřazený. Na to nakonec také paní Drbálková doplatí, nenajde si své pevné a jednoznačně definované místo vedle Spejbla, Hurvínka, Máničky a Žeryka a její jevištní účinkování s odchodem svého tvůrce z divadla skončí.
Loutka je dnes trvalým exponátem Muzea loutek v Plzni, kde si jí mohou návštěvníci prohlédnout.

Umělecký šéf souboru Divadla Spejbla a Hurvínka, ale také herec, scénograf a loutkář David Janošek 23. prosince slaví 35. narozeniny. David Janošek stojí za postupnou uměleckou proměnou tvorby Divadla Spejbla a Hurvínka, kdy loutkovou scénu otevřel novým autorům, ale zejména novým uměleckým směrům. Novinkou pod jeho vedením jsou i speciální, neustále vyprodané hry pro batolata. Dokázal citlivě skloubit tradiční marionetářství s prvky činohry a také opery. Výsledkem toho jsou úspěšné inscenace, mezi nimiž lze jmenovat například Hurvínek prodává nevěstu či Spejbl, Hurvínek a já, které se pyšní několika oceněními. Ředitelka D S+H Denisa Kirschnerová k tomu poznamenala: "V krátkém sledu pro Divadlo získal ocenění sukces měsíce a nominace na inscenaci roku - to vše v Divadelních novinách a k tomu pochvalné recenze, spokojené diváky a téměř stále vyprodáno!".
David Janošek vystudoval Střední školu umění a designu v Brně, obor Design nábytku a interiéru (2009). Následovalo studium Vyšší odborné školy restaurátorské na oboru Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby, kterou absolvoval v roce 2012 a kterou od 3. ročníku studoval souběžně s činoherním herectvím na Janáčkově akademii múzických umění v atelieru Oxany Smilkové. Absolvoval v roce 2015 a krátce na to se stal členem činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského. Poté na sezonu nastoupil coby loutkoherec do Divadla Spejbla a Hurvínka a dále pokračoval jako herec na volné noze. Od roku 2021 je uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka.
V roce 2016 začal spolupracovat coby scénograf a kostýmní výtvarník s divadly napříč republikou, zejména pak s Národním divadlem v Brně, Národním divadlem moravskoslezským Divadlem Petra Bezruče, Moravským divadlem Olomouc, Městským divadlem Mladá Boleslav, Městským divadlem Brno, Slezským divadlem Opava, Komorní scénou Aréna, Východočeským divadlem Pardubice, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, Městským divadlem Zlín, Slováckým divadlem, Divadlem loutek Ostrava, Brněnskou filharmonií, Divadlem Polárka, Radost atd. Na Slovensku spolupracoval se Slovenským národním divadlem a Státní operou Banská Bystrica. Pro Národní divadlo v Praze vytvořil scénu k opeře Lazebník Sevillský (2021). Opakovaně spolupracuje s režiséry Martinem Glaserem, Štěpánem Páclem, Magdalenou Švecovou, Jankou Ryšánek Schmiedtovou, Adélou Stodolovou, Hanou Mikoláškovou, Michaelou Doleželovou, Zuzanou Fischerovou, J.A. Pitínským, Luborem Cukrem, Terezou Říhovou a dalšími.
Dokážou tradiční loutky promlouvat i k dnešním dětem? Jak se mění jejich charaktery a poselství, která současné nejmladší generaci předávají? Reagují pružně na témata doby a promítají je do obsahu divadelních her? A jaký vzor dnešním dětem dávají? I o tom se Deník N bavil s uměleckým ředitelem Divadla Spejbla a Hurvínka Davidem Janoškem, který na dejvickou loutkovou scénu před čtyřmi lety přinesl čerstvý vítr a dodnes jí udává směr. Rozhovor si můžete s předplatným přečíst v odkazu níže.